Hlavní obsah
Matěj Široký Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Vrátíme se do stejného světa? – Matěj Široký

Ve většině zemí se pomalu začínají uvolňovat přísná opatření zavedená kvůli pandemii způsobené novým koronavirerm SARS-CoV-2. Zdaleka se nejedná o rychlý návrat k normálu.

Matěj Široký Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Vrátíme se do stejného světa? – Matěj Široký

Nejvíc se řeší, kdy a za jakých podmínek bude fungovat kadeřník nebo jak se bude obsluhovat v restauracích. Velké kulturní a sportovní akce by se měly obnovit až v řádu měsíců, stejně to bude i s turistickým ruchem. Některé letecké společnosti odhadují návrat do normálního provozu na rok a k leteckému provozu na úrovní v roku 2019 snad až za tři roky.

Jistě jsou to jen velmi přibližné odhady. Vše se může zrychlit objevením vakcíny nebo účinného léčebného prostředku a nebo naopak zhoršit příchodem druhé vlny nákazy. Zásadní však zůstává otázka, jak se změní člověk a zda změní své
spotřební návyky?

Zákaz vycházení v Česku nebyl až tak přísný jako v zemích zasažených nejvíc, Francii, Španělsku nebo Itálii. I tak se ukázalo, že situace, která nás donutí změnit náš životní styl na dobu delší než měsíc a půl, pozmění naše ustálené návyky. Začneme více přemýšlet nad způsobem, jakým žijeme, co v životě hledáme a jaké jsou naše životní hodnoty. Tyto hodnoty jsou důležité a možná nejdůležitější, co můžeme v životě získat, ale toto niterné hledání není ekonomicky kvantifikovatelné. Proto zůstává v médiích upozaděné. Přitom jsou to příčiny změn našeho chování.

A změna chování spotřebitelů v období pandemie a po rozvolnění všech opatření medializována je. Ti, kdo si představují rychlý návrat do normálu, často argumentují písmenem V. Písmeno V naznačuje průběh krize. Díky opatřením, která zastavila ekonomiku, následoval hluboký propad. Jakmile opatření pominou, bude následovat stejně šikmý růst nahoru.

Ponechme stranou námitky typu, že tento model si představuje ekonomii jako nějaký druh mixéru, co můžeme zapnout a vypnout, i to, že ekonomická situace nebyla na začátku roku 2020 růžová. Celý rok 2019 se množily předpovědi ekonomického úpadku. Tento úpadek je systémový a koronavirus pouze
několikanásobně urychlil proces. Nechme však tyto úvahy stranou a zamysleme se nad tím, proč by vůbec lidé měli po rozvolnění zákazu více utrácet?

Argument je jednoduchý. Lidé během času koronakrize nemohli utrácet v podstatě za nic jiného než za jídlo, a navíc při výběru jídla často nakupovali hlavně trvanlivé potraviny. Díky tomu dokázali našetřit peníze, které mohou roztočit s o to větší vervou, jakmile se otevřou příslušné obchody a a restaurace. Jistě, určitý počet spotřebitelů se tak zachová. Většina populace jistě rozvolnění pravidel
oslaví. Ale bude se jednat o masový jev, který potrvá minimálně tak dlouho jak cela krize, tzn. déle něž dva či tři měsíce? Asi těžko a důvodů je hned několik.

Už před krizí měla velká část evropské populace hluboko do kapsy. Příkladem mohou být žluté vesty ve Francii. I když se jednalo z velké části o pracující lidi, tak přiznávali, že už od půlky každého měsíce mají hluboko do kapsy. Velké řetězce ve Francii, které velmi pečlivě sledují chování svých zákazníku díku systému věrnostních karet, nabízí možnost použít na konci měsíce mikroúvěr na běžný nákup. Takže úspory vzniklé s omezení spotřeby nebudou nijak závratně velké
a jen umožní mít nějaký peněžní polštář pro další těžké měsíce.

Ani střední a vyšší třída tuto spotřebu nepotáhne. Evropské státy, ale i USA, dělají nyní vše pro to, aby během krize nedošlo ke krachům společností a k nárůstu nezaměstnanosti. Ani to se očividně nedaří úplně. V situaci, kdy se statní pomoc a dotace zastaví, pak může přijít výrazné snížení platů nebo přímo krach. I pokud nakonec následky nebudou velké, u většiny lidí může převládat obava z budoucnosti a lidé budou tíhnout k vytváření úspor, nikoliv k jejich rozhazování.

Domácí spotřebu tak budou táhnout pouze lidé, kteří na současné krizi vydělali, a těch je velmi málo. Překupníci a obchodníci s rouškami mají také pouze jeden žaludek. Očekávat rychlý obrat trendu směrem zpět k růstu by bylo nejenom naivní, ale i nerozvážné.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Jistě nikdo neví, co se v budoucnosti stane, a to je možná i dobře. Koronakrize byla jistě pro mnohé možnost rozlišit ve svém životě, co je podstatné a co nepodstatné, a lépe si uspořádat svůj život bez ohledu na ekonomickou situaci. Trend pro následující dva roky je jasný. Lidé budou více hledat to podstatné a budou se víc zajímat i o dění ve společnosti. A tak na závěr si dovolím jednu konkrétní předpověď: v roce 2020 a 2021 očekávám větší volební účast než v předchozích letech.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků