Hlavní obsah
Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Školy v Americe II - Václav Klaus ml.

„Prázdninový“ komentář bych podruhé věnoval americkým školám, a sice tentokrát naopak se zřetelem k rozdílům, kde Američanům závidět nemusíme.

Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Školy v Americe II - Václav Klaus ml.

Atmosféra školních budov

Kvůli předpisům, aby dítě nespadlo z okna – je v Americe většina škol jednopatrových, velmi rozlehlých a připomíná naše nákupní centra. Žádnou „starou“ hezkou školu s atmosférou nenajdete. Však mi jako historickou raritu ukazovali v jedné školní kapli stůl z roku 1850. U nás je přitom každá druhá škola postavená za Franze-Josefa.

Školní jídelny

Vážně? I u nás je spousta jídelen přece naprosto otřesných. Existuje ale mnoho osvícených ředitelů, kteří jídlo nedovážejí a jejich kuchaři ho čerstvé vaří. Často velmi slušně. Navíc české normy pro školní jídelny poměrně striktně určují poměry druhů jídla a zajišťují pestrou stravu. Chodit celý rok do jedné hospody či fastfoodu se přežít nedá, chodit celý rok do dobré školní jídelny – ano.

Američané obecně moc neobědvají a jejich školní obědy (krom luxusních privátních škol) tvoří obvykle velmi roztodivný hamburger („mekáč“ je proti tomu michelinská lahůdka), na který si můžete nakydat majonézu či kečup z ulepené obří plastové nádoby. K pití kola ze stroje. Dolar a půl.

Možná jedna z příčin, že (kromě u hodně vzdělaných Američanů) Vás šokuje množství patologicky obézních lidí všude okolo.

Okolní svět

Teprve na hodně drahých školách se setkáte s lidmi, kteří se Vás třeba něco zeptají o České republice či Evropě. Jinak to normálního Američana (při vší zdvořilosti) prostě nezajímá, stejně jako cizí jazyky. Nám to připadá divné, ale my jsme za dvě hodiny na Rozvadově a za tři v Bratislavě. Američanů je k 300 milionům, 20 hodin jízdy to mají do Kanady (tam se mluví taky anglicky) a dva dny do Mexika. Takový obyvatel St. Louis (uprostřed Ameriky) prostě jiné země moc nepotřebuje. Zejména ekonomicky. Jen asi desetina Američanů vlastní pas.

Navíc posmívat se Američanům, že si pletou Česko a Čečensko, není úplně na místě. Průměrný Čech sice bude asi o něco lepší ohledně Idaho a Iowa. I když :-). Pokud se přesuneme třeba k Indii (která nás jakoby podobně „nezajímá“), ani učitelé zeměpisu nezvládnou umístit do mapy indické státy s desítkami milionů obyvatel.

Kvalitní vzdělání je drahé

Státní školy mají špatnou pověst a zejména se velmi liší podle místa. Kdo může, snaží se dítěti zajistit něco lepšího. To spolyká velmi výraznou část rodinného rozpočtu pro většinu středostavovských rodin.

Kdo si to nemůže dovolit, musí striktně poslat dítě do státní školy dle místa bydliště. Hodně lidí proto podvádí a drží si malinký krcálek v lepší čtvrti či se hlásí u bratra, jen aby zajistili dítěti lepší školu. Vážně. Úřady naopak kontrolují, zda tam skutečně bydlíte.

V nejhorších čtvrtích jsou totiž třeba ve vchodu školy detektory jako na letišti a celá škola v mnoha ohledech připomíná vězení. Kdežto někde na předměstí – je úplně jiný svět. A to jsou přitom oboje státní školy placené federální vládou. Asi tak 100 násobně větší rozdíly než mezi školami u nás.

Obecně cokoli lepšího je drahé. Moje starší dcera chodila několik let do „lidušky“ na housle a stálo nás to tuším 2000,- Kč ročně. Možná ani to ne. A to ještě měla erární housle, zcela dostačující jejímu umění. V USA můžete tak maximálně zpívat zadarmo v kostele, jinak je to velmi drahá a exkluzivní záležitost. To se netýká jen hudebky. I když jste hodně nemajetný Pražák, koupíte si za jízdenku, ujedete z Braníka několik stanic Posázavským Pacifikem a můžete se koupat v řece, jít přes lesy po modré značce nádhernou krajinou – nebo jet na biku. Krása.

V Americe všechno někomu patří, čím je to hezčí, tím je to dražší. Jet musíte autem, a když si zaplatíte, tak do Národního parku, kde budete chodit po cestičkách a „tábořit“ na tábořišti.

Klučičí a holčičí školy

Všechny privátní školy, které jsem navštívil, byly „single sex“ – tedy jen klučičí či jen holčičí. Jaké to má pedagogické výhody netuším, byť mi to zvláště genderově zdatné „soudružky“ učitelky na dívčích školách vehementně vysvětlovaly. Ale mě to připadalo celé divné. Ani od vlastních dětí jsem nikdy neslyšel, že by nechtěly kluky či holky ve třídě. Proč taky.

Specializace

V americké škole neexistují společné třídy. Tj. nikdo nechodí do sekundy B. Maji tři čtyřleté cykly. Ti trochu starší si volí předměty, které navštěvují. Čili skoro na každou hodinu jste s jinými spolužáky, často třeba o dva roky staršími.Něco jako vlastní místnost („naše třída“) – neexistuje. Místnost patří učiteli, který tam učí celý den.

Za ty čtyři roky mají studenti leccos povinně (musí si předmět v nějakém ročníku vybrat), ale přece jen dost vůli – si rozvrh poskládat podle sebe.

Často tak někdo chodí na Science na fyziku a nepotká se během studia s chemií. Myslím, že na střední škole je brzká specializace na škodu a vede spíž k útržkovitému vzdělání.

Co mi vadilo nejvíc

Jaký je smysl chození do školy? Zaprvé příprava na budoucí povolání. Tedy musím se dobře učit a tak dále, abych pak dostal dobré místo. Jenomže pak je tu skoro stejně silný důvod, a sice vzdělání samo – činí nás šťastnějšími a svobodnějšími, chápeme lépe svět okolo nás. V literatuře i historii cítíme sounáležitost s lidmi třeba o pár století staršími. ...

Amerika je ale hrozně pragmatická. Co se bude zkoušet z této látky? Kolik musím mít bodů? Proč dělat důkaz Thaletovy věty, to přece budou mít specializovaní matematici na univerzitě, vy ostatní si jen zapamatujte postup, jak vytvořit pravý úhel – bude to v pondělním testu.

Možná jsem naivní, ale já mám rád učitele, co dělá v matematice i důkazy, čte v literatuře dětem básně a vezme je do lesa – poznávat stopy zvířat. I když to nebude v testu a nevyužijí to pak „u pokladny v Kauflandu“.

Možná i proto oponuji českému ministrovi školství, který chce platit na každé české dítě školám – jiné peníze – dle „požadavků“ trhu práce. Jak se prořekl v České televizi – „požadavky trhu práce v roce 2030“ odhaduje na základě konzultací s Německou hospodářskou komorou.

Václav Klaus ml.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.

Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).

Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.

Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.

Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.

Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz

Více o autorovi 

Komentáře autora

Facebook autora

To v USA asi zatím s Čínskou hospodářskou komorou financování škol nekonzultují.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků