Hlavní obsah

Záplavy letáků s „výhodným“ prodejem půdy. Odborníci ale varují před spekulanty

Majitelům polí teď do schránek chodí lákavé nabídky: prodejte půdu, peníze dejte na spořicí účet a vyděláte víc než z jejího pronájmu. Zní to jednoduše a bez starostí. Podle odborníků ale takové srovnání často kulhá – vychází ze zjednodušených nebo zavádějících výpočtů.

Foto: Právo

Ukázka letáku společnosti Peníze za půdu.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Spekulanti s pozemky využívají letáky s údajně výhodnými nabídkami, podle odborníků jsou však jejich výpočty zisků ekonomicky nesmyslné a klamavé.
  • Společnosti jako Peníze za půdu a Česko-norský půdní fond oslovují vlastníky půdy pomocí údajů z katastru a nabízejí nízké ceny.
  • Stát připravuje legislativní úpravu proti podhodnoceným nákupům půdy, ministerstvo zemědělství chce ochránit půdu pro produkci potravin.
Článek

Jedním z příkladů je leták společnosti Peníze za půdu. Uvádí, že zemědělec může vydělávat kolem 46 tisíc korun na hektar ročně, zatímco vlastník z toho získává jen malou část. Prodej půdy má být podle těchto výpočtů ekonomicky výhodnější.

Podle odborníků je takový příměr ekonomický nesmysl. Specialista na zemědělské pozemky Tomáš Válka vysvětluje, že pachtovné představuje pro vlastníka stabilní výnos z nájemního vztahu, zatímco zisk zemědělce závisí na cenách komodit, počasí a vlastní práci. „Tato taktika slouží pouze k vyvolání falešného dojmu, že vlastník na držení půdy tratí, a měl by ji proto co nejdříve prodat,“ řekl.

Podobně se vyjadřuje i Zemědělský svaz České republiky. „Je naprosto nesmyslné, že by zemědělec dosáhl zisku 40 tisíc korun z jednoho hektaru. Průměrný zisk je zhruba dvacetkrát nižší,“ uvedl předseda Martin Pýcha s tím, že takové zavádějící informace poškozují zemědělce.

Jedna matka, více dcer

Firmy nabízející výkup pozemku využívají obchodní model založený na aktivním oslovování velkého množství vlastníků. Rozesílají tisíce letáků a snaží se získat část pozemků za cenu nižší, než je jejich tržní hodnota.

Vedle společnosti Peníze za půdu je to například Česko-norský půdní fond. Na svém webu se prezentuje jako iniciativa zahraničních investorů, založená v roce 2021. Podle údajů z veřejných registrů však není možné doložit zapojení norského kapitálu, neexistuje ani důkaz o jasné spolupráci s norskou stranou obecně.

Foto: Právo, Právo

Účel světí prostředky. ČNPF na svém webu cituje jakéhosi norského klasika. Jméno je ovšem napsáno norsky nesprávně a citát ve skutečnosti vyslovil americký prezident Franklin Roosevelt.

Česko-norský půdní fond vznikl teprve na konci loňského roku, přejmenováním firmy Českomoravské zemědělství, kterou založila realitní společnost Viagem. Podle notářského zápisu stál u jejího vzniku člen správní rady Viagemu Přemysl Kubáň.

Kubáňovo jméno navíc figuruje v údajích o vlastnictví domén obou zmíněných společností, tedy fondů i Peněz za půdu. To naznačuje další propojení s Viagemem. Zemědělský svaz už dříve upozornil, že Viagem vykupuje půdu prostřednictvím více projektů, které se navenek jeví jako samostatné.

Související témata:

Výběr článků

Načítám