Hlavní obsah

Záplavy letáků s „výhodným“ prodejem půdy. Odborníci ale varují před spekulanty

Majitelům zemědělské půdy v Česku chodí dopisy a letáky s nabídkou odkupu pozemků. Některé z nich slibují, že prodej půdy a uložení peněz na spořicí účet může být výhodnější než její pacht. Podle odborníků ale tato tvrzení často vycházejí ze zjednodušených nebo zavádějících výpočtů.

Foto: Právo

Ukázka letáku společnosti Peníze za půdu.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Spekulanti s pozemky využívají letáky s údajně výhodnými nabídkami, podle odborníků jsou však jejich výpočty zisků ekonomicky nesmyslné a klamavé.
  • Společnosti jako Peníze za půdu a Česko-norský půdní fond oslovují vlastníky půdy pomocí údajů z katastru a nabízejí nízké ceny.
  • Stát připravuje legislativní úpravu proti podhodnoceným nákupům půdy, ministerstvo zemědělství chce ochránit půdu pro produkci potravin.
Článek

Jedním z příkladů je leták společnosti Peníze za půdu. Uvádí, že zemědělec může vydělávat kolem 46 tisíc korun na hektar ročně, zatímco vlastník z toho získává jen malou část. Prodej půdy má být podle těchto výpočtů ekonomicky výhodnější.

Podle odborníků je však takový příměr přinejmenším problematický. „Je to ekonomický nesmysl. Pachtovné je nájemní vztah, který pro vlastníka představuje stabilní výnos z držby majetku. Naopak výnos zemědělce je výsledkem podnikatelského rizika, závisí na cenách komodit, počasí a lidské práci,“ řekl specialista na zemědělské pozemky Tomáš Válka. „Tato taktika slouží pouze k vyvolání falešného dojmu, že vlastník na držení půdy tratí, a měl by ji proto co nejdříve prodat,“ dodal.

Podobně se vyjadřuje i Zemědělský svaz České republiky. „Je naprosto nesmyslné, že by zemědělec dosáhl zisku 40 tisíc korun z jednoho hektaru. Průměrný zisk je zhruba dvacetkrát nižší,“ uvedl předseda Martin Pýcha s tím, že takové zavádějící informace poškozují zemědělce.

Jedna matka, více dcer

Na trhu ve skutečnosti nepůsobí pouze jednotlivé firmy nabízející výkup pozemku. Jde o širší obchodní model. Ten je založený na aktivním oslovování velkého množství vlastníků, rozesílání tisíců letáků a snaze získat část pozemků za cenu nižší, než je jejich tržní hodnota.

Vedle společnosti Peníze za půdu praktikuje podobné metody například Česko-norský půdní fond. Ten se na svém webu prezentuje jako iniciativa zahraničních investorů z Norska a Česka, založená v roce 2021. Ve veřejných registrech ale není doložitelné zapojení norského kapitálu, neexistují ani žádné jasné spolupráce s norskou stranou obecně.

Foto: Právo, Právo

Účel světí prostředky. ČNPF na svém webu cituje jakéhosi norského klasika. Jméno je ovšem napsáno norsky nesprávně a citát ve skutečnosti vyslovil americký prezident Franklin Roosevelt.

Česko-norský půdní fond vznikl teprve na konci loňského roku, a to přejmenováním firmy Českomoravské zemědělství, kterou založila realitní společnost Viagem. Podle notářského zápisu stál u jejího vzniku člen správní rady Viagemu Přemysl Kubáň.

Jméno Přemysla Kubáně navíc figuruje v údajích o vlastnictví domén u obou zmíněných společností, jak u fondů, tak Peněz za půdu, a naznačuje tak další propojení s Viagemem.

Zemědělský svaz již dříve upozornil, že Viagem vykupuje půdu prostřednictvím více projektů, které se navenek nemusí jevit jako propojené.

Související témata:

Výběr článků

Načítám