Hlavní obsah
Patrik Nacher Foto: archiv P. Nachera

KOMENTÁŘ: Koronavir, Trump a budoucí vývoj - Patrik Nacher

Pokud následující dny po vypjatém americkém prezidentském klání něco přinesou, bude to podle mě globální změna pohledu na covid-19. Z koronaviru se mnohdy stalo uměle nafouknuté téma, a to i téma předvolební. Až bude jasný vítěz, vychladnou emoce a usedne prach, někdy zbytečná hysterie okolo koronaviru taktéž opadne a postupně si na tuto nemoc všichni zvykneme. Zcela přirozeně, nic jiného (kromě vakcíny) nám stejně nezbývá.

Patrik Nacher Foto: archiv P. Nachera
KOMENTÁŘ: Koronavir, Trump a budoucí vývoj - Patrik Nacher

To neznamená, že bych nějak zpochybňoval či bagatelizoval oběti na životech, které si nemoc vyžádala. Rozhodně nepatřím k popíračům, ale neřadím se zároveň ani mezi alarmisty, kteří jsou zavřeni doma se stovkami konzerv a dvěma paletami těstovin.

Proč se to celé změní? No, ono se tak už děje nyní. Stačí se podívat o pár měsíců zpátky. Pravidla byla až absurdně přísná – to jsem zažil na vlastní kůži, když jsem byl v jedné místnosti vzdálen minimálně šest metrů od náměstka primátora Petra Hlubučka, který byl covid-19 pozitivní. Do karantény šlo tehdy všech 40 lidí z místnosti a málem se kvůli tomu přerušilo jednání Poslanecké sněmovny. Zároveň byl po čtrnáctidenní karanténě vyžadován další test.

A jak je to dnes, pouhých pár měsíců poté? Dokonce ani ti, kdo prodělali covid-19, už se negativním testem neprokazují. Karanténa se zkrátila na deset dní, není vyžadován „výstupní“ test, pokud nejsou příznaky a rizikové kontakty se vyhodnocují mnohem méně striktně. Kdyby tomu tak totiž nebylo a platila logika „karantény při téměř jakémkoliv kontaktu“, prožila by většina z nás v karanténě zbytek roku 2020 (vzhledem k aktuálním počtům nakažených). Byli nebo dnes jsou nemocní ministři, hlavní hygienička, poslanci, skoro celé vedení ČSSD bylo v karanténě, ale na chod nejen Sněmovny to vliv takový nemá - velký kontrast proti stavu, kdy se kvůli mně a kolegovi Čižínskemu malém Sněmovna uzavřela. Prostě si zvykáme a je to normální.

Americké volby - bez ohledu na to, kdo zvítězí - to podle mého názoru ještě urychlí. A pokud jde o jejich výsledek - těším se na další vývoj. Už teď čteme, že k politice a demokracii patří umění uznat porážku. Proč toto ale nezaznělo před čtyřmi roky, kdy se od počátku zpochybňovalo vítězství D. Trumpa, protestovalo se proti němu, relativizovaly se výsledky a naopak se psalo, že k demokracii a svobodě slova patří i vyjádření nesouhlasu s výsledky voleb? Tento selektivní přístup mi vadil, vadí a bude vadit vždy.

Patrik Nacher

Absolvent vysoké školy Bankovní institut, obor bankovní manažer (2006).

Provozuje několik internetových stránek, z nichž nejznámější  - bankovnipoplatky.com - se od roku 2005 zabývá tématem bank, poplatků a zvyšování finanční samostatnosti a gramotnosti spotřebitelů.

V letech 1996 až 2004 pracoval v různých tiskových a mediálních pozicích. Od roku 2005 se angažuje pro Národní radu osob se zdravotním postižením ČR, aktuálně je mediálním poradcem této organizace.

Více o autorovi

Hra na špatného a správného kandidáta, na černobílé vidění světa a lidí, je konec demokracie, jak jsme ji znali. A průvodním viditelným jevem tohoto stavu je pak strach lidí veřejně přiznat, koho volí. Kde to jsme? Stejně jako minule, i letos se totiž předvolební průzkumy s výsledky voleb totálně rozcházejí a jiné zdůvodnění tohoto fenoménu tu není. Smutné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků