Článek
Jako nejdůležitější se ve světle nadcházejících voleb jeví průzkumy stranických preferencí. Ty už několik měsíců ukazují, že dochází k pomalému, ale setrvalému odlivu voličů hnutí ANO, jakož i k propadu levicových stran na (nebo pod) hranici volitelnosti.
Zároveň průzkumy ukazují posilování Pirátů a po říjnových krajských volbách i hnutí Starostů a nezávislí. Většina průzkumů přitom zatím nepracuje s tím, že opoziční strany se dokázaly domluvit na vytvoření dvou volebních koalic, což může preferencemi dál zamíchat v neprospěch vládních stran.
Vláda a další vrcholné instituce státu vyšly poměrně dobře z jarní fáze koronakrize, ale po nezvládnuté druhé vlně epidemie začala důvěra v nejvyšší instituce státu padat. Nejmarkantnější byl pokles důvěry v prezidenta, který v průzkumech důvěry ztratil až šest procentních bodů.
Premiér Babiš se v průzkumech zkoumajících důvěru veřejnosti v politiky, kteří hrají klíčovou roli v boji s epidemií, propadl na podzim dokonce až na poslední místo. Lidé mnohem více důvěřovali odborníkům, mezi politiky pak více než premiérovi ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, který stojí v čele Ústředního krizového štábu.
Babiš se jistě bude v roce 2021 snažit zvrátit tyto pro něj nepříznivé trendy velkolepým utrácením a rozdáváním na dluh (což mu umožní již schválený hluboce deficitní státní rozpočet, tak daňový balíček, který dluh státu zvýší o dalších 100 miliard ročně). K dispozici bude mít i desítky miliard, které začnou do ČR plynout z evropského záchranného balíku v polovině příštího roku. Ustavil se též do role hlavního koordinátora očkování vakcínou proti covidu-19, což by v případě úspěšného zvládnutí tohoto logisticky komplexního projektu mohlo dát částečně zapomenout na jeho chaotické chování v podzimní fázi krize.
Nebude to mít ale lehké, protože právě zásluhou často nesrozumitelného počínání vlády i samotného premiéra na podzim a ke konci roku výrazně klesla ochota veřejnosti dodržovat vládní opatření. Vláda také tonula v nesystémovosti a malé efektivitě ekonomické pomoci nejvíce ekonomicky postiženým sociálním skupinám, živnostníkům a firmám. Na konci roku tak výrazně klesnul i souhrnný (konjukturální) průzkum důvěry v ekonomiku, zveřejňovaný pravidelně Českým statistickým úřadem, do něhož se započítávají sentimenty spotřebitelů i podnikatelů.
Zatímco důvěra v instituce českého státu, která byla vysoká v jarní fáze krize, od léta tohoto roku klesá, v případě důvěry v Evropskou unii jsme svědky opačného trendu. Ta na jaře podle většiny české veřejnosti selhala, ale po přijetí záchranného balíku a dalších panevropských opatření v boji s epidemií začala důvěra v ní poměrně strmě růst. V posledních průzkumech EU důvěřovalo 57 procent občanů, což je nejvyšší počet za několik posledních let.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Do roku 2021 tak vstupujeme s trendy ve veřejném mínění, které nejsou příznivé pro současnou vládu, vládní politiky a prezidenta. A zatímco se prohlubuje nedůvěra k institucím našeho státu, roste důvěra k EU. Je téměř jisté, že pokud se vládě, zejména premiérovi nepodaří tyto trendy zvrátit, budeme v roce 2021 nejspíš svědky zásadních změn v české politické mapě.