Článek
Macron pracuje s napětím a očekáváním podobně jako marketéři telefonů, kteří napínají zákazníky zvědavé, co za novinky nový model přinese. A to se mu opět povedlo. Překvapení byli skoro všichni.
O tom, že Macron vystoupí před televizními obrazovkami, se vědělo dlouho dopředu. Novináři a znalci, kteří mají blízko k Elysejskému paláci, hýřili nápady, o čem by mohl prezident mluvit. Všichni se shodovali, že se má v boji proti covidu přitvrdit. Zavést povinné očkovaní nebo z tzv. sanitárního pasu udělat vakcinační. To by v praxi znamenalo, že se přestanou uznávat PCR testy. Přístup do restaurací, kin nebo nemocnic by byl umožněn pouze očkovaným nebo těm, kdo nemoc prodělali. Dokonce se uvažovalo, že by se začaly dělat seznamy neočkovaných a ty by pak byly předávány různým institucím, aby je motivovaly k očkování cíleně.
Z druhé strany naopak přicházelo očekávání uvolnění tlaku. Velká část francouzské populace je proočkovaná. Francii se prozatím další vlna vyhýbá. Zdravotní a sociální zařízení trpí chronickým nedostatkem personálu, protože neočkovaní odešli do jiného sektoru nebo jsou na neplacené dovolené. Macron si je tedy mohl pokusit před volbami usmířit. Dalším problémem jsou stále
přibývající pacienti s vedlejšími účinky po očkování. Francouzský zdravotní úřad nedoporučil mužům mladším 30 let očkování vakcínou od společnosti Moderna.
Macronovo překvapení ale spočívalo v tom, že problémům spojeným s covidem věnoval jen začátek projevu. Zbytek pak bylo v podstatě zahájení jeho druhé prezidentské kampaně.
Co se týče covidu, jako vždy zvolil mezi dvěma tábory kompromisní střední cestu. Nenařídil povinné očkování ani třetí dávku pro všechny. Avšak osobám starším 65 let, které se do 15. prosince nenaočkují třetí dávkou, bude deaktivován Covid Pas. Od prosince se také mohou očkovat lidé od 50 do 64 let. U nich ale neupřesnil, odkdy by jim měl být Covid Pas případně deaktivován. A poté se již prezident Macron pustil do jiných témat.
Povinnost třetí dávky pro seniory a ohrožené je přiznání omezení účinnosti vakcíny v čase. Ještě před pár měsíci se mluvilo o tom, že dvě dávky poskytnou před covidem očkovanému 90% ochranu.
Hlavním nepřítelem v obhajobě místa v Elysejském paláci bude sám Marcon a jeho vláda. Ta má nyní velmi malou důvěru. Ne tu „důvěru“, kterou měří výzkumy veřejného mínění, ale důvěru, že Macron a vláda vědí, co dělají, a mají nějaký plán do budoucnosti. Jak vysvětlit, že 26. srpna 2021 francouzský ministr zdravotnictví tvrdil, že třetí dávka bude dobrovolná a nebude mít vliv na fungovaní Covid Pasu? Bez nějakého vysvětlení je to najednou jinak. A podobných příkladů je více.
Během projevu Macron nešetřil samochválou. Pod jeho vedením se podařilo zabránit nejhoršímu. O všechny se postaral a navíc ekonomika roste a nezaměstnanost klesá. Podle odhadů ekonomika poroste o 6 %. Ovšem toto číslo je vztaženo k roku 2020, kdy Francie v recesi ztratila 7,9 %. Francouzská ekonomika není na stejné úrovni jako před covidem.
Nezaměstnanost sice trochu poklesla, ale nová pracovní místa nevznikají. Stejně jako Holland, Macron využívá složitý francouzský systém pro snižování nezaměstnanosti. Mimochodem jedno z jeho oznámení se týkalo zpřísnění výplat dávek v nezaměstnanosti. Ten, kdo si práci nebude hledat aktivně, bude z úřadu práce vyškrtnut. Co přesně tím aktivním hledáním práce myslel, neupřesnil. Ale díky práci úředníků se Francie před volbami ještě určitě nižší nezaměstnaností pochlubí.
V Česku rezonovalo oznámení o návratu k jaderné energii, které Macron vyhlásil. Stejně tak jako oznámení masivních investic do francouzského zdravotnictví jsou to jistě velmi dobré plány. Jako každá smysluplná investice. Macron ale neřekl to hlavní, tedy to, kde na tyto plány vzít peníze. Francouzský státní dluh vzrostl z 98 % k HDP v roce 2019 na 118 % v roce 2021. Macron moc dobře ví, že slibem nezarmoutí. Avšak kvůli energetické krizi, která je obdobná jako v ČR, a blížící se inflaci to bude mít Macron s obhajobou svých výsledků každý měsíc obtížnější.