Článek
Takové prohlášení je pozoruhodné hned v několika ohledech. Za prvé je svědectvím o neskutečném názorovém posunu, kterým prošla ODS. Zásadu, že peníze jsou až na prvním místě, nahradila odporem k počítání grošů. Občanským demokratům nelze než poblahopřát k tak báječné názorové flexibilitě.
Gesto Miloše Vystrčila je bez jakékoliv ironie naprosto impozantní. Nelze se však zbavit dojmu, že předseda Senátu zůstává jaksi na půli cesty. Jistě mu neuniklo, že už před třemi lety vystřídala Čína Spojené státy v roli největšího obchodního partnera Německa. Roční objem obchodu mezi Čínou a Německem je srovnatelný s celým hrubým domácím produktem České republiky.
Zcela logicky by si nyní měl Miloš Vystrčil vyžádat od Berlína vysvětlení, proč dělají Němci Číně tak ochotného lokaje a proč se před ní tak nedůstojně hrbí. Neměli bychom svému západnímu sousedovi pohrozit, že přehodnotíme naši ekonomickou spolupráci s ním v případě, že odpověď z Berlína nebude uspokojivá?
A máme tady dalšího čínského slouhu. Koncem loňského roku francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal v Pekingu nové obchodní kontrakty za 15 miliard dolarů. Podle Macrona musí Čína a Evropská unie spolupracovat na řešení velkých problémů ve stále více a více narušeném světě. „Prioritou je rozvíjet přístup na trh a partnerství mezi našimi podniky," dodal Macron při jednání se svým čínským protějškem.
Podle Miloše Vystrčila by se naopak za nás musely za takovou spolupráci naše děti stydět. Zatím nebylo oznámeno, kdy předseda Senátu vyrazí do Bruselu s kategorickým požadavkem přehodnotit evropskou politiku vůči Číně. Pokud to neudělá, musel by se před svými dětmi a vnuky stydět.
Autor je sociolog a bývalý europoslanec za ČSSD.