Hlavní obsah
Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Británie ve víru korunního viru - Alexander Tomský

Prestiž vlády Jejího Veličenstva už několik týdnů nezadržitelně upadá a odsudku za zmatenou politiku ochrany před epidemií se těžko zbaví. Ostře kriticky se vyjadřují nejen opoziční média, ale nervozita stoupá i mezi konzervativními poslanci a ministry, pravicový tisk volá po okamžitém ukončení plošné karantény, zejména v Londýně, kde se počet nově nakažených přibliížuje k nule.

Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Británie ve víru korunního viru - Alexander Tomský

Komentátoři poukazují na nadprůměrnou úmrtnost neléčených pacientů v důsledku karantény (zhruba 3 000 týdně) a na hospodářský rozvrat, který bude mít také své oběti. Mají za to, že důsledky společenské výluky budou nakonec horší než sama epidemie, která se prakticky nedotkla osob mladších 40 let a u lidí pod šedesát jde o pouhý zlomek promile.

Premiér Boris Johnson ale ztratil svou obvyklou sebejistotu a působí nerozhodně, dobře ví, že většina zastrašeného národa s uvolňováním restrikcí nesouhlasí, a kdyby postupný návrat do života zvedl špatná čísla nákazy i úmrtí, znamenalo by to jistě konec jeho politické kariéry. Stále na něm ulpívá obvinění z opožděného zásahu proti nákaze z března, kdy se statisíce lidí bez kontroly vracely z ciziny, a to i z ohnisek nákazy v Itálii a Francii, a on sám tehdy se svou snoubenkou navštívil ragbyový zápas s 50 000 diváky.

Vláda i epidemiologové se hodlali spoléhat na kolektivní imunitu, lépe řečeno na odolnost většiny, jednak v duchu anglické svobodomyslnosti, ale také proto, že na testování a izolaci neměli prostředky a zřejmě je nenapadlo, že se nemocnice a pečovatelské domovy bez ochranného oblečení personálu a přísné izolace infikovaných stanou doslova výbušnou líhní coronaviru.

Objevily se i případy, že byli pacienti odesláni do domovů důchodců, v nichž zemřela celá polovina všech evidovaných úmrtí na covid. Británie sice není sama, totéž se stalo v Belgii, Francii i ve Švédsku, teď se ale dostává na první příčku postižených zemí v počtu úmrtí na počet obyvatel. K dnešnímu dni eviduje více než 36 000 a národní statistický úřad zvyšil celkový počet k 8. květnu na 44 094 připočítáním osob zemřelých mimo nemocnice. Počet nakažených rapidně klesá, ale stále se šíří o zhruba 2 000 případů denně zejména ve větších městech severozápadní Anglie.

Vláda se vymlouvá na nejistou vědu a epidemiology, to jí ale nebude moc platné, politické odpovědnosti se nezbaví a ta se netýká jen zdravotnictví. Labouristická opozice má nyní schopného vůdce v osobě advokáta Keira Starmera a ten se postará, aby v anglické tradici byla ustavena nezávislá komise, která určí podíl viny.

O tom, že se koronavirus šířil ďábelskou rychlosti a napadal staré a nemocné, nebylo po zprávách z čínského Wu-chanu nejmenších pochyb, a přesto domovy seniorů nikdo nezabezpečil.

Británii teď čeká další katastrofa, mnohé matky odmítají poslat děti do školy, učitelé se nechtějí vrátit a odbory trvají na riziku nula. Deset milionů lidí pobírá dávky v nezaměstnanosti a ani oni nespěchají jezdit do práce v přeplněných vlacích a vozech metra. Kdo ví, jestli jim vynucená dovolená na 80 procentech platu nevyhovuje. Premiér jim navrhl, aby sedli na kolo.

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Kam se poděli Churchillovi chladnokrevní Angličané? Život bez absolutního rizika možný není. Vystrašený národ nyní čeká velká hospodářská krize.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků