Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Amnesty International nahrává kremelské propagandě - Alex Švamberk

Válečných zločinů se dopouštějí obě strany. To je obecně známá pravda, jen není jasné, proč ji zrovna nyní připomíná organizace na ochranu lidských práv Amnesty International ve zprávě nazvané Ukrajinská taktika bojů ohrožuje civilisty. Dostala se tak na úroveň hlásných trub Moskvy, které se tvrzeními o ukrajinských válečných zločinech pokoušejí zakrýt ten hlavní ruský, jímž bylo přepadení sousedního státu.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Informace, že ukrajinské jednotky často vedou palbu z děl umístěných poblíž obytných domů, se určitě budou zakládat na pravdě stejně jako to, že vojáci odpočívali v nemocnici a z jejího okolí pálili. Nemá se to, ale dělá se to. Ukrajinští vojáci se snaží všemi silami zastavit postup agresora a v téměř obklíčeném Lysyčansku neměli moc možností, odkud pálit po nepříteli. Vypichovat tento postup v době, kdy ruské jednotky stále postupují a běžně používají i proti civilistům kazetovou munici, o čemž opakovaně informovala stejná organizace, však působí trochu podivně. Amnesty International tak nahrává Moskvě, která tvrdí, že Ukrajinci používají taktiky islámských teroristů, když pálí z bytových domů, aby tak obhájila vlastní válečný zločin, jímž je ostřelování civilních čtvrtí.

Zpráva už ovšem opomíjí, že Bachmut nebo Lysyčansk jsou - nebo byly v době, kdy se zmíněné skutky staly - městy, o která se přímo bojuje. A část obyvatel odmítla evakuaci, protože se jim nechtělo opouštět to jediné, co mají – svůj roky budovaný domov. Mnohdy navíc nemohli ani odejít, humanitární koridory se otevíraly pozdě a často vedly jen na území pod kontrolou Rusů, tedy nepřítele, který Ukrajinu napadl.

Ukrajina se brání nařčení Amnesty International, že využívá civilisty jako živé štíty

Válka na Ukrajině

Další obvinění kritizují to, že v areálu vysoké školy parkovalo vojenské vozidlo a že se vojáci pohybovali u obilného sila. Poslední dva fakty však nic nedokazují, za válečného stavu přebírají klíčovou roli ozbrojené složky, které dohlížejí i na řadu veřejných budov a infrastrukturních staveb. Možná si ale v Amnesty neuvědomili, že za války hrají v každé zemi klíčovou roli ozbrojené složky a starají se o to, aby země dál fungovala a nenastala humanitární krize, která by se už nedala zvládnout a vyústila by tragédii.

Vzhledem k záplavě zpráv o Ukrajině, kterou Amnesty produkuje a v nichž se většinou věnuje ruským válečným zločinům, by se mohlo zdát, že jde o pokus o vyváženost, o snahu upozorňovat na válečné zločiny v duchu známého hesla padni komu padni, které už samo je dost pochybné v době, kdy zuří válka a Rusko se dál pokouší pronikat do hloubi ukrajinského území.

Podezření však vzbuzuje, že klíčovou větu „zdokumentovali jsme vzorec, jak ukrajinské síly vystavují civilisty riziku a porušují zákony války, když operují v obydlených oblastech“, pronáší sama generální tajemnice organizace Agnès Callamardová, což ukazuje, že asi nemá jít jen o další v řadě zpráv o Ukrajině.

V Kremlu budou jistě její slova kvitovat s povděkem, protože říká to, co opakuje i Moskva. Pokud chtěla generální tajemnice ukázat, že ani jedna strana není svatá, což je pravda, nemohla si vybrat pro ruskou propagandu lepší dobu. V době vleklých bojů a mizivého postupu je to voda na ruský mlýn do nekonečna omílající, že na Ukrajině bylo potřeba zakročit a ochránit civilisty před útlakem fašistické kyjevské vlády, jak ji ocejchoval Kreml.

I kdyby šlo opravdu jen o snahu upozornit ukrajinskou armádu, že i její činy jsou bedlivě sledovány, pročež by si měla dát pozor, aby se také nedopouštěla válečných zločinů, nezbývá než připomenout, že cesta do pekla bývá dlážděna dobrými skutky. V Amnesty International jistě dobře vědí, že se válka dávno nevede jen na bojišti, ale i na poli propagandy. Takto nahrála agresorovi.

Tím neříkám, že by se podobné činy neměly zdokumentovat a prošetřit, protože potrestat se musí každý válečný zločin. Zatím se však ještě bojuje a nezdá se, že by strůjcům války, bez nichž by se žádné další zločiny nespáchaly, hrozil jakýkoli soud.

Reklama

Výběr článků

Načítám