Článek
Dnes, ve světle jednoznačných údajů o nárůstu počtu všech zemřelých osob za období pandemie (bez ohledu na to, zda zemřeli „s covidem“, „na covid“ nebo na cokoli jiného), si již nikdo nedovolí označovat to za „chřipečku“. Po roce je již každému jasné, že bez zásadního průlomu v léčbě nebo v prevenci bychom se museli smířit s tím, že „problém covid“ zde bude minimálně dalších několik let.
Navzdory intenzivnímu výzkumu je zjevné, že zázračný lék, který by uměl vyléčit covid, neexistuje. I často zmiňovaný remdesivir je jen minimálně účinný a u těžších forem nemoci neúčinný.
Naděje celého světa se tak upínají k očkování. Současně s tím, jak se blíží začátek očkování v České republice, stoupá i počet a aktivita odpůrců očkování. Jsou mezi nimi jak „principiální“ odpůrci jakéhokoli očkování, tak i řada vzdělaných lidí a lékařů, kteří prostě pochybují o tom, že nabízené vakcíny poskytují dostatečně příznivý poměr účinku ku bezpečnosti. Pokusím se tuto otázku osvětlit na rozboru dat z publikované klinické studie III. fáze testující vakcínu firem Pfizer/BioNTech – tedy tu očkovací látku, která v nejbližších dnech dorazí do Česka.
Článek týmu 145 expertů vedených dr. Polackem vyšel v nejprestižnějším odborném časopise klinické medicíny The New England Journal of Medicine 10. prosince 2020. Protože patřím do rizikové skupiny osob, a navíc jsem současně zdravotník i učitel, od začátku uvažuji samozřejmě o tom, že se nechám očkovat, jakmile to bude možné. Předtím jsem však o tom chtěl zjistit všechny dostupné informace, abych měl dostatečnou míru jistoty, že se rozhodnu správně.
Prostudoval jsem si proto velmi pečlivě nejen zmíněný článek, ale i řadu dalších doplňujících informací o této klinické studii. Dovoluji si v podobě laikům srozumitelné takto představit podstatné informace.
Do zmíněné studie bylo zařazeno celkem 43 448 osob, a to jak zdravých, tak pacientů s řadou chronických nemocí (plicní choroby, cukrovka 2. typu, obezita, hypertenze, prodělaný infarkt myokardu nebo mozková příhoda). Důležitou předností této studie (proti jiným) je fakt, že 42 procent osob bylo ve věku nad 55 let. Výsledky jsou tedy použitelné jak pro očkování mladších dospělých osob, tak i pro očkování seniorů. Hlavním cílem bylo posoudit účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech na prevenci vzniku nemoci covid-19.
Zde připomínám, že nemoc covid-19 není totéž jako pozitivní test na virus SARS-CoV-2 (což si většina médií i politiků stále bohužel plete). Nemoc covid-19 znamená (kromě pozitivního testu) ještě přítomnost minimálně jednoho příznaku (kterýkoli z těchto: teplota, třesavka, kašel, dušnost, bolesti svalů, ztráta chuti nebo čichu, bolest v krku, průjem nebo zvracení). Samotný pozitivní test je tedy pouze pozitivním testem, není nemocí covid-19. Bezpříznakový člověk s pozitivním testem tedy není nemocný, pouze je nosičem viru.
Jaké tedy jsou výsledky studie? Šéfredaktor časopisu je v doprovodném komentáři označil slovy „triumf vědy“. Tyto časné výsledky tak skutečně vypadají. Již po první dávce vakcíny se snížilo riziko onemocnět covidem o polovinu, po podání druhé dávky se toto riziko snížilo o 95 procent. Po druhé dávce byli nemocní sledováni po dobu dvou měsíců a ve skupině očkované se objevilo pouze osm případů covidu-19, zatímco ve skupině léčené placebem se objevilo případů 162, tj. dvacetkrát více!
Pokud jde o těžké, život přímo ohrožující formy covidu, ve skupině očkovaných se objevil jediný případ, ve skupině placebové případů devět. I zde tedy efekt vakcíny byl devětkrát lepší nežli placebo.
Mnoho lidí se ptá na bezpečnost tohoto zcela nového typu vakcíny (nepřesně označované jako „genetická“). I zde studie poskytla dostatek dat v krátkodobém sledování. Závažné příhody po očkování mělo o pouhých 0,5 procenta osob více v léčené skupině oproti placebu, ale nebyl žádný rozdíl ve výskytu život ohrožujících příhod. Nikdo nezemřel v souvislosti s očkováním.
A samozřejmě nikdo nedostal covid-19 v souvislosti s očkováním – to není z podstaty vakcíny (ta virus neobsahuje) možné ani teoreticky. Reakce v místě vpichu do ramene (zarudnutí či otok) mělo 6 procent očkovaných, reakce většinou do dvou dnů zmizela. Celkové příznaky (teplota, únava, bolest hlavy, svalů či kloubů) mohou být nepříjemné, ale trvají zpravidla jen 1 až 2 dny.
Co ještě nevíme? Tato publikovaná data nemohou zatím vůbec posoudit, zda očkování dokáže zabránit bezpříznakové infekci (tedy nosičství viru). Data prokazující, zda vakcína dokáže snížit i riziko přenašečství viru (bez příznaků), budou k dispozici později, po delší době sledování očkovaných osob.
Nevíme též, zda se po době sledování delší nežli dva měsíce vzácně nemohou objevit nějaké pozdější nežádoucí příhody – nic však zatím pro takovou možnost nesvědčí a osobně ji považuji za velmi nepravděpodobnou. Nevíme též bezpečně, zda je vakcína účinná a bezpečná u těch skupin, které v této studii nebyly zastoupeny: u dětí, u těhotných žen, u osob léčených pro poruchy imunity nebo užívajících imunitu tlumící léky. A nevíme ani, zda má smysl očkovat osoby, které se již z nemoci covid-19 vyléčily. Toho, co víme, je však dostatek na to, abych se rozhodl zcela jednoznačně: očkovat se nechám.
Prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc.
Profesor Widimský je přednostou Kardiologické kliniky FNKV a 3. LF UK a na fakultě působí od roku 1983. Na začátku tisíciletí pracoval tři roky jako prorektor UK pro rozvoj, v roce 2003 získal post ve Vědecké radě UK a v r. 2010 se stal proděkanem pro vědu a akademické postupy 3. LF UK. Mezi lety 2006 až 2008 byl viceprezidentem Evropské kardiologické společnosti, v období 2011 až 2015 pak zastával post předsedy České kardiologické společnosti, nyní je jejím prvním místopředsedou. V roce 2011 získal ocenění Česká hlava, tedy nejvyšší české vyznamenání ve vědě, a to za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu. V roce 2014 byl oceněn nejvyšším mezinárodním vyznamenáním v oboru kardiologie – Zlatou medailí Evropské kardiologické společnosti.
Jeho otec profesor Jiří Widimský a bratr profesor Jiří Widimský jsou také kardiologové. Do křesla děkana 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy usedl 1. února 2018.
Jaké doporučení pro laiky z toho vyplývá? Pokud patříte do kterékoli ohrožené skupiny (kvůli věku, svým nemocem nebo své profesi), neváhejte a k očkování se přihlaste, jakmile tuto možnost dostanete. Pokud jste mladí a zdraví a nemáte rizikovou profesi, nemusíte spěchat, můžete několik měsíců s očkováním počkat, až bude jasné, zda očkování brání i přenašečství viru a zda se v delším sledování nevyskytly nějaké nové nežádoucí účinky.