Lidi, kdybyste náhodou nevěděli: předseda sněmovního výboru má víc peněz, jezdí na zahraniční cesty, a když chce nějaký politik z nějaké strany tuto funkci, tak mu o nic jiného nejde. Věřte tomu! Řekl to totiž politik, který se zrovna v hodnotě funkcí vyzná náramně.

Umí to taky s dotacemi, dokonce i z Evropské unie. Ale hlavně s tou funkcí. Teď vám něco předvedu. Výši majetku Andreje Babiše v okamžiku, kdy ještě nebyl ministrem financí a prvním vicepremiérem, najdete zde. Číslo si někam poznamenejte, abyste ho pak mohli porovnat s jiným údajem. Ten ukazuje výši Babišova majetku po čtyřech letech, poté, co oddaně sloužil ve funkcích, viz zde.

Kdo je líný počítat, rád vypomohu. V období, kdy byl Babiš ministrem financí, vyrostl jeho osobní majetek o 48 miliard korun. Pravděpodobně jde o nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za deset let. Můžeme se aspoň jako občané a daňoví poplatníci pyšnit skvělými výsledky, které po sobě Babiš na financích zanechal.

Taky jeho nástupce Ivan Pilný (ANO) za to Babiše ihned po svém nástupu patřičně pochválil: „Je to moje první zasedání vlády, jsem tady s prázdnýma rukama, ale chtěl bych říct, že mám v podstatě dvě zprávy. Za prvé ta špatná možná, státní kasa je prázdná...“ zde. Aj ta krajta, zase nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za dvacet let… O těch zajišťovacích příkazech Finanční správy vůči podnikatelům radši ani nic psát nebudu, aby nedošlo ještě k dalším nedopatřením.

Dost ale bylo Babiše. Reakce potrefené husy od něj totiž přišla na rozhodnutí ODS, lidovců, TOP 09 a STAN, jejichž lídři oznámili, že ve Sněmovně budou v některých věcech postupovat jednotně. Pro tento účel ustavili dočasnou strukturu nazvanou Demokratický blok. Poslanecké kluby zmíněných stran a hnutí se tímto neruší. S ANO ale chtějí jednat společně, silou 48 mandátů. Demokratický blok požaduje dvě místa místopředsedů Sněmovny a vedení sedmi výborů. Právě proto Babiš tolik zuří.

Výhoda jednání jménem bloku místo nekoordinovaných vstupů jednotlivých partají je totiž zjevná pro strany, které blok vytvořily. Stejně tak je zřetelná nevýhoda pro toho, proti němuž jsou z pověření voličů ochotny tvrdě bojovat v rámci demokratického systému. To je obdobné jako s Vladimirem Putinem a EU. Politika Kremlu je proto tak vehementně zacílena na rozbití Unie na jednotlivé státy, že s těmi – například s Českem – by si pak poradil dost snadno. Ostatně to věděl už starý Svatopluk.