Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Prymulant či domahnij. Pandemie mění češtinu

V pandemii koronaviru žijeme již přes rok a čeština byla za tu dobu obohacena o stovky slov souvisejících nejen s koronavirem, ale i s opatřeními, která výrazně ovlivnila život všem občanům naší republiky. Slovník novotvarů Čeština 2.0 pilně zaznamenává nová a nová slova, která se tu více, tu méně uchytí v naší mateřštině.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Prymulant či domahnij. Pandemie mění češtinu

Stejně lavinovitě jako nový koronavirus zachvátil Česko, začala náš jazyk zaplavovat nová slůvka a slovní spojení. Během jara se jich objevily stovky, s druhou vlnou pandemie pak na podzim přišla i nová vlna slov.

Zatímco na jaře koronavirovému slovníku vládly výraz jako haranténa či koronácek (význam těchto slov nejspíš už netřeba vysvětlovat), na podzim lidová tvořivost častěji reagovala na nejrůznější a často chaotická protiepidemická opatření.

„Změnilo se zaměření slov. Ze začátku to bylo hodně o koronaviru, ale už od pozdního léta se to točí zejména okolo nařízení a praktických věcí, které nám zasahují do života,“ říká Martin Kavka, autor projektu Čeština 2.0, kam od roku 2009 mohou lidé sami přidávat nová slova.

Setkat se tak můžeme s výhrouškou (hlášením, aby si lidé nasadili roušku), pestaurací (podnik opakovaně otvíraný a zavíraný podle aktuálního skóre PES) nebo korotočem (což je trefný výraz pro chaotické otočky ve vládních nařízeních ohledně koronaviru).

Mezi aktéry pandemie stále vede Prymula

Nová slova se vztahují rovněž k hlavním vládním aktérům koronavirové pandemie, tedy ministrům zdravotnictví. Vojtěch Adam zabodoval hláškou chodit na Adama (což v době koronavirové neznamená nahotu, ale pouze nenasazenou roušku), Jan Blatný zase posloužil jako inspirace výrazu „je mi to houby Blatný“.

Na plné čáře vítězí na jaře i na podzim Roman Prymula. I když byl na podzim ministrem pouhých několik dní, jeho tvrdý postoj k opatřením a zejména neobvyklé, leč zvukomalebné příjmení udělaly své. „Pokud bychom měli vybrat jednu postavu téhle koronakrize, tak to určitě bude on. Na jeho jméno se toho dá dost vymyslet a Češi toho zvesela využívají,“ říká Kavka.

Už od jara máme díky bývalému ministrovi výraz Prymulex (soubor protikoronavirových nařízení neboli Lex Prymula), z kraje tohoto roku přibyl výraz prymulant označující člověka, který chce další opatření, aby se vyhnul práci či škole. Ty, které onemocnění covid-19 neustále přirovnávají k chřipce, jistě potěší výraz prýma.

Evergreenem pak zůstávají roušky, které se neodmyslitelně staly součástí našeho života a v našem slovníku pak zaujímají význačné postavení. Rouškolapka je označení spony držící roušku, aby nemusela být zaháknuta za uši, výraz rouškomunismus asi netřeba vysvětlovat.

I lockdown lze říci česky

V případě koronaslov jde zejména o vtipnou nadsázku, která pomáhá vyrovnat se s obtížnou situací. Někdy je však třeba přeložit slova, která v češtině nemají přesný ekvivalent.

Anglický výraz „lockdown“ byl poprvé použitý v sedmdesátých letech minulého století a primárně popisoval nouzové uzavření věznice při vzpourách a nepokojích. Zůstával víceméně na okraji jazyka, nyní je to globálně používaný výraz, jehož význam zná každý. Jak ale takové slovo převést do češtiny?

„Vedli jsme debatu, jak to nazývat česky. Vymýšlely se nové výrazy, přitom máme krásné staré slovo ‚zarach,“ říká s nadsázkou Kavka, i když si je vědom, že se tento výraz asi těžko ujme. Podobně těžko si lze přestavit novinové titulky, které by hlásaly, že „vláda nařídila v pořadí již třetí kompletní domahnij“ nebo že „konec venikroku (ze spojení ven ani krok) je v nedohlednu“.

Většina slov zmizí s koncem pandemie

Většina těchto slov zanikne. Reagují na aktuální situaci a nemají obecné využití. Už dnes je obtížné si vzpomenout, k čemu se vlastně vztahuje výraz židlenka (neboli vstupenka na sezení poté, co vláda zakázala loni v září vstup na akce na stání).

„Těžko říct, zda a která slova vydrží. Na jazyku je nejúžasnější, že je to absolutně demokratický nástroj. My všichni rozhodujeme o tom, co budeme používat a nemůže to nařídit jeden úřad,“ říká Kavka.

Doufá, že většina koronavirových slov zmizí, protože by to znamenalo, že zmizel i problém koronaviru. „Mám je ale rád. Líbí se mi na nich ta vynalézavost a přizpůsobivost jazyka. Když si člověk uvědomí, že čeština je stovky let stará, a přesto se dokáže popasovat s takovou spoustou novinek, tak je to úžasné,“ dodal na vysvětlenou Kavka.

Až vás tedy přestane bavit prdom a neustálý korotoč, nechte se očkovat. Nejste přece žádný čipochondr a neradi byste okoviděli na nějakém promordoru. Tedy pokud bude k mání něco jiného než vakčína. A jestli vám do toho někdo hodí covidle, nezoufejte. Haranténa se dá vydržet, pokud si třeba volný čas zpříjemníte vkukným na koncert nebo si s přáteli dáte skypivo. Mějte se hezky a mírný průběh.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků