Tři mláďata ibise skalního se vydala z ostravské zoo do španělské divočiny

Ibis skalní se v minulosti hojně vyskytoval v zemích střední a jižní Evropy (Švýcarsko, Německo, Rakousko, Španělsko, Itálie), severní Africe a na Středním východě. V důsledku ztráty přirozeného prostředí, ilegálního lovu a kladením otrávených návnad však došlo na mnoha místech k jeho vyhubení. Koncem 20. století se pak objevily další hrozby – používání insekticidů a elektrické vedení.

Ve volné přírodě dnes žije pouhých 500 až 600 jedinců, čímž se tito ptáci řadí k nejohroženějším druhům na světě. V Červeném seznamu (The IUCN Red List of Threatened Species) je tento druh zařazen v kategorii kriticky ohrožený. Na 95 procent světové populace dnes žije v Souss-Massa National Park and Tamri v Maroku, asi stovka ptáků přežívá v polodivoké populaci v Turecku. Zbytková populace v Sýrii, která čítala pouze pět jedinců, je pravděpodobně již vyhubená.

V roce 2014 byl celkový počet v Maroku odhadován na 524 ptáků, rozmnožilo se zde 115 párů, které odchovaly 192 mláďat. Evropské zoologické zahrady chovají celkem asi 1200 jedinců a od roku 1998 je jejich chov řízen Evropským záchovným programem (EEP), jehož snahou je záchrana ibisů skalních a jejich návrat do evropských zemí prostřednictvím vypouštění jedinců odchovaných v lidské péči do volné přírody. Díky těmto snahám se ibisi opět vyskytují v Alpách a ve Španělsku.

A právě do projektu, který si klade za cíl navrátit ibise do španělské přírody, se zapojila ostravská zoo. Jmenuje se Proyecto eremita a financuje a koordinuje ho odbor životního prostředí andaluské regionální vlády. Mezi lety 2004 a 2009 bylo v rámci španělského projektu vypuštěno celkem 190 ibisů skalních a vypouštění stále pokračuje.

Úmrtnost vypuštěných mladých ptáků je vysoká. Přesto se v Andalusii vytvořil v roce 2008 první hnízdní pár a později malá, nezávislá a nemigrující kolonie. V roce 2014 už kolonii tvořilo na 25 hnízdních párů.

Tři letošní mláďata (jeden samec a dvě samice) vylíhnutá v Ostravě 10. května 2017 se na cestu do jižního Španělska vydala toto pondělí. „Všichni jsou to potomci jednoho páru z naší kolonie, kterou tvoří páry čtyři. Zoo Ostrava chová ibisy skalní od roku 2008 a od té doby je také zapojena do Evropského záchovného programu,” popisuje zooložka Adéla Obračajová.

„Za tuto dobu odchovaly naše páry už 22 mláďat, včetně těchto tří. Zbylých 19 bylo na doporučení koordinátora EEP programu převezeno do jiných zoologických zahrad,“ dodává.

Repatriační projekty mají za cíl posílit, případně obnovit populaci volně žijících druhů vypouštěním jedinců odchovaných v lidské péči. Z ostravské zoologické zahrady putovalo již více než 500 mláďat do volné přírody.

Tyto aktivity naplňují jeden z hlavních cílů moderních zoologických zahrad, tj. přispět k zachování biologické rozmanitosti, a zároveň představují konkrétní nápravu škod způsobených přírodě lidskou činností.