Působení vzdělávacích systémů je nicméně dlouhodobé a nikdo nemůže vědět, jaké budou požadavky trhu práce za 20 let. Na podpoře technických oborů ale shoda panuje.

Poptávka po absolventech techniky

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) se domnívá, že ČR podcenila vzdělávání v technických oborech.

Kdyby studenti vystudovali školu a zůstali v regionu, podpoří to regionální rozvoj a  konkurenceschopnost firem mezi sebou, což povede k tomu, že se zvýší i konkurenceschopnost naší země.Karla Šlechtová

„Všichni jsme se zaměřili na ekonomické a právní obory, na humanitní obory. Teď potřebujeme lidi, kteří mají technické vzdělání, potřebujeme je do firem, kde po nich roste poptávka. My jako stávající vláda maximálně podporujeme vzdělávání versus uplatnění na trhu práce,“ řekla.

Žáci v krajích ubývají

„Pokud se domluví školy s firmami v kraji, studenti z kraje nemusejí odcházet. Chci, abychom zajistili nižší úbytek žáků z jednotlivých krajů, kteří přecházejí do velkých měst. Podporujeme vznik průmyslových zón. Bylo by vhodné, kdyby si firma, která v oblasti zaměstnává třeba 4,5 tisíce zaměstnanců, studenty i připravila,“ pokračuje ministryně.

„Kdyby studenti vystudovali školu a zůstali v regionu, podpoří to regionální rozvoj, podpoří to konkurenceschopnost firem mezi sebou, což nakonec vede k tomu, že se zvýší i konkurenceschopnost naší země v rámci EU, na našem kontinentě a nakonec i ve světě,“ shrnuje Šlechtová.

Lidé už běžně vystřídají několik profesí

Pražská radní pro oblast školství a evropských fondů Irena Ropková (ČSSD) souhlasí s názorem, že spolupráce se zaměstnavateli je ve školství velmi důležitá.

„Na druhou stranu se dnešní svět velmi rychle proměňuje a je již v podstatě běžné, že člověk za život vystřídá hned několik zaměstnání napříč různými obory dle aktuální poptávky,“ konstatuje.

Že se má dítě naučit pořádně alespoň jeden cizí jazyk, že má hodně číst a že když nebude umět matematiku a logiku, šance na dobré zaměstnání budou nižší – to už jasné je.Václav Klaus ml.

„Naším úkolem jakožto zřizovatele středních škol je co nejvíce přiblížit nabízené obory potřebám konkrétních odvětví. V tomto ohledu je ale nutná aktivita i ze strany zaměstnavatelů, a to například umožněním odborných stáží pro pedagogy ve firmách, aktivním zapojením odborníků z praxe do výuky či pomoci při nákupu drahých specializovaných strojů nutných pro odborný výcvik,“ vysvětluje radní.

Kvalitní všeobecné vzdělání

Podle středoškolského pedagoga a experta ODS na oblast školství Václava Klause ml. v tom, že řada absolventů pracuje mimo svůj obor, žádný velký problém není, protože svět i ekonomika se mění.

K proměňujícímu se světu se tak vyjádřil ještě silněji než pražská radní. „Školy mají poskytovat zejména kvalitní všeobecné vzdělání. Moje nejmladší dcera jde teď do školky, ze vzdělávacího systému vyleze zhruba v roce 2037. Žádný politik, vědec ani průmyslník nemá sebemenší tušení, jaké budou potřeby trhu práce v roce 2037,“ podotýká.

„Ale že se má dítě naučit pořádně alespoň jeden cizí jazyk, že má hodně číst a že když nebude umět matematiku a logiku, šance na dobré zaměstnání budou nižší – to už jasné je,“ uzavírá Klaus.

Spolupráce roste

Z poznatků Úřadu práce (ÚP ČR) z praxe každopádně vyplývá, že spolupráce mezi školami a zaměstnavateli v regionech roste.

„Například v rámci burz práce, veletrhů řemesel a podobných akcí, které ÚP ČR buď přímo pořádá, nebo se na jejich organizaci spolupodílí. Tyto akce jsou určeny nejen těm, kteří jsou bez práce nebo uvažují o změně zaměstnání, ale také žákům a studentům, jejich rodičům, pedagogickým pracovníkům, výchovným poradcům, zkrátka široké veřejnosti,“ uvádí generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Dodává, že jsou burzy zaměřeny i na specifické skupiny, jako osoby se zdravotním postižením.

„Všichni, kdo hledají práci, dostávají šanci kontaktovat na jednom místě a během jednoho dne více zaměstnavatelů. Zároveň dávají možnost zaměstnavatelům z regionu, kteří úzce spolupracují se středními odbornými školami, se prezentovat. Součástí burz a veletrhů jsou i stánky jednotlivých škol,“ doplňuje.

Vše potřebuje finance, i podpora řemesel

Radní Ropková se také vyjádřila k podpoře odborného vzdělávání. „Odborné vzdělávání patří v Praze již několik let k prioritám, a snažíme se mu tak navrátit prestiž. Tuto oblast podporujeme různými projekty jako Řemeslo žije! či dovednostní soutěží Sollertia, kde se žáci střetávají s mistry v oboru."

V současnosti se snaží modernizovat vybavení, a to nejen odborných škol, z evropských fondů i magistrátních prostředků. Pro příští rok se povedlo vyjednat navýšení rozpočtu na tuto oblast o další tři milióny korun na 13 miliónů.

Finance poputují především na zkvalitňování výuky, spolupráci středních a základních škol a prezentaci řemeslného a technického vzdělávání.