Zaměstnavatel mi nevyplácí plnou základní mzdu, kterou mám uvedenou v pracovní smlouvě. Můžu žádat zaměstnavatele o doplacení mzdy, a pokud ano, jak dlouho zpětně lze o toto doplacení žádat? Započítávají se do základní mzdy i příplatky, např. příplatek za práci ve státní svátek?

Výše mzdy

Zákoník práce zná několik způsobů, jak se dobrat k výši mzdy. Zaprvé může být sjednána v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě či dohodě, případně v kolektivní smlouvě. Zadruhé může být zaměstnavatelem jednostranně stanovena ve vnitřním předpise nebo určena mzdovým výměrem. Pokud je mzda jedním z uvedených způsobů sjednána, stanovena či určena, nelze ji už zpětně měnit.

Složky mzdy

Zaměstnavatelé často rozlišují tzv. základní mzdu a další složky mzdy – např. osobní ohodnocení, bonusy, výkonnostní prémie apod. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že základní mzda zaměstnanci přísluší vždy, zaměstnavatel ji musí zaměstnanci vyplatit a nelze ji nijak krátit. Další složky mzdy mají většinou motivační charakter a jsou vázány na splnění předem daných pravidel (např. splnění určitého plánu) nebo závisí na rozhodnutí zaměstnavatele, jestli je vůbec a v jaké výši vyplatí.

Další složku mzdy mohou tvořit příplatky ke mzdě. Příplatky náleží každému zaměstnanci ze zákona. Jedná se konkrétně o příplatek za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a v neděli, v noci a ve ztíženém pracovním prostředí. Minimální výši příplatků stanovuje zákoník práce s tím, že někdy je možné si jejich výši a způsob určení dohodnout odlišně. Nejsou však součástí tzv. základní mzdy.

Nevyplacení mzdy

Mzda za vykonanou práci musí být zaměstnavatelem vyplacena nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po výkonu práce, a to ve výplatním termínu zaměstnavatele. Např. mzda za práci v březnu tak musí být vyplacena nejpozději v průběhu dubna. Zaměstnavatel má povinnost v tomto termínu vyplatit celou základní mzdu i s příplatky a případně i další složky mzdy, na které zaměstnanci vznikl nárok.

Jestliže mzdu nebo její část zaměstnavatel nevyplatí, dostává se do prodlení a zaměstnanec se může takto nevyplacené mzdy domáhat, a to až 3 roky zpětně. Pokud zaměstnavatel nedoplatí mzdu dobrovolně, je možné se nevyplacené částky domáhat i soudní cestou. V některých případech má navíc zaměstnanec možnost z tohoto důvodu dokonce okamžitě zrušit svůj pracovní poměr.

Shrnutí

Pokud vám zaměstnavatel nevyplatil v řádném termínu mzdu nebo její část, měl byste ho kontaktovat a domáhat se vyplacení dlužné částky. Kdyby zaměstnavatel na vaši výzvu nereagoval, je možné se nevyplacené mzdy (její části) domáhat i soudně, a to včetně úroků z prodlení.

Odpovídal  Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris

Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz.