Článek
Podle generála Rumsfeld ztratil důvěru některých důstojníků, "kteří chtěli mít ve vojenském velení někoho, kdo bude naslouchat" "Myslím, že Rumsfeld neodvedl adekvátní práci. Měl by jít," řekl Clark, který se v roce 2004 ucházel o nominaci Demokratické strany pro prezidentské volby.
Generál Richard Myers, do loňského roku nejvyšší činitel armády USA, nicméně Rumsfelda o víkendu bránil a odmítl výzvy k jeho rezignaci. Jak podotkl, během své čtyřleté služby ve funkci předsedy sboru náčelníků štábů podobné stížnosti na Rumsfelda nikdy neslyšel.
Rumsfelda se v pátek zastal prezident George W. Bush poté, co ministra vyzvalo šest bývalých generálů, aby odstoupil. Někdejší velitelé žádají, aby Rumsfeld převzal zodpovědnost za chybný plán vedení války v Iráku. "Donald Rumsfeld odvádí dobrou práci. Zdůrazňuji svou silnou podporu jeho vedení. Je to energický a pevný vůdce, jakého právě v této kritické době potřebujeme," zopakoval Bush.
Také Rumsfeld odmítl, že by měl rezignovat. "Kdyby se měnil ministr obrany pokaždé, když dva nebo tři z tisíců a tisíců admirálů a generálů mají jiný názor, hrozil by svým způsobem kolotoč," řekl Rumsfeld televizi al-Džazíra. ** Šéf Pentagonu prý povoloval zneužívání vězňů Guantánama
Rumsfeld čelí i novému obvinění, podle nějž prý přikývl trýznění vězně v americkém táboře Guantánamo na Kubě. Uvádí to vyšetřovací spis americké armády, k jehož výňatkům se dostal list Boston Globe.
Podle vyšetřovatelů Rumsfeld už v roce 2002 jedenkrát za týden hovořil s generálmajorem Geoffreym Millerem o výsleších Muhammada Chatáního. Tohoto údajného člena al-Kajdá ze Saúdské Arábie na Guantánamu mučeli buzením ze spánku, zákazem používat toaletu a 54 dní ho vyslýchali nahého v přítomnosti ženy. Šéf Pentagonu sice tyto metody osobně nenařídil, avšak souhlasil s postupy, které počítaly s mučením.
Mluvčí ministerstva obrany obvinění odmítl. "Chatání byl cenným zdrojem informací. Pentagon neuskutečňuje politiku, která toleruje mučení nebo k němu nabádá," řekl.
Jednání o vládě se nehnula z místa
V bojích s povstalci zahynuli také další čtyři příslušníci námořní pěchoty USA. Celkový počet obětí mezi příslušníky amerických sil tak dosáhl od začátku války v březnu 2003 již 2376.
Násilí pokračuje v době, kdy politický život v Iráku uvízl na mrtvém bodě. Od parlamentních voleb v zemi uplynuly už čtyři měsíce a politické strany se stále nedokázaly dohodnout na podobě příště vlády. Političtí vůdci se sice sešli k dalšímu kolu rozhovorů, ale výsledek chyběl. Zasedání 275členného parlamentu, které se mělo původně konat včera, bylo nakonec odloženo o "několik dní".
Jde o spor, zda by měl šíitský premiér Ibráhím Džaafarí setrvat ve svém úřadu. Sunnitští Arabové a kurdské skupiny trvají na tom, aby hlavní šíitské seskupení Džaafarího jako svého kandidáta vyměnilo. Argumentují, že se mu nepodařilo zastavit v zemi násilí. Džaafarí ale opakovaně odmítl odstoupit. (pur, vpl, DPA)