Hlavní obsah
Někdejší šéf Applu Steve Jobs. Foto: ČTK

Před 25 lety odstartovala hudební revoluce. Světu ji následně představil Steve Jobs

„Tisíc songů ve tvé kapse.“ Při premiéře prvního iPodu v říjnu 2001 šéf firmy Apple Steve Jobs přesně vystihl revoluční koncept hudebního formátu mp3. Metoda datové redukce mp3 umožnila, aby se na malý pevný disk skutečně vešlo 1000 skladeb. Před 25 lety – 14. července 1995 – se shodli výzkumníci z Fraunhofského institutu pro integrované obvody v Německu, že budou pro označení formátu nového datového standardu, který v určující míře sami vyvinuli, používat příponu „.mp3“, píše agentura DPA.

Někdejší šéf Applu Steve Jobs. Foto: ČTK
Před 25 lety odstartovala hudební revoluce. Světu ji následně představil Steve Jobs

Počátky projektu mp3 sahají až do roku 1982, formát ale nebyl vynalezen v Kalifornii. Tehdy šlo o to, zmenšit hudební data tak, aby se dala v řádné kvalitě přenášet digitálním telefonním vedením (ISDN). Student Karlheinz Brandenburg učinil ze zdánlivě neřešitelného úkolu téma své dizertace na katedře elektrotechniky v německém Erlangenu.

Brzy ale už nešlo jen o to, umožnit přenos hudby telefonní linkou ISDN. Malý tým v Erlangenu si předsevzal, že bude definovat příští generaci zvuku v rozhlasu a televizi. Výzkum byl financován zejména z projektu EU Eureka.

„Byli jsme naprostými nováčky, v této oblasti jsme ještě nikdy nesestrojili žádný přístroj,“ vzpomíná Brandenburgův kolega Bernhard Grill. „Neměli jsme ani žádné zkušenosti s rozhlasovou technikou. Začali jsme od nuly – na zelené louce,“ řekl Grill.

Apple iPod touch (2019).

Foto: archív výrobce

Silné výhrady

Zpočátku museli badatelé z Erlangenu odrážet silné výhrady, které šířili hlavně konkurenti z průmyslu.

„My jsme byli jen badatelé, a to konkurence docela využívala, aby nám přisoudila určitou pověst – podle hesla, že si jenom vymýšlíme věci, které jsou stejně neuplatnitelné v praxi a které nikdo rozumný dělat nebude,“ řekl Grill.

Protože se Moving Picture Experts Group (pracovní skupina vyvíjející standardy používané na kódování audiovizuálních informací, MPEG) nedokázala shodnout na jedné metodě, byly standardizovány hned tři postupy, jak v budoucnu ukládat hudbu a audio a přenášet je po internetu a digitálním rozhlasem.

Kódování MPEG úrovně 1 už nyní nehraje žádnou roli. MPEG 2 se ještě uplatňuje ve starších televizních přijímačích u sterea. Široké uplatnění naopak našel standard MPEG 3, který pojmenováním datové koncovky před 25 lety obecně vešel ve známost jako mp3.

Karlheinz Brandenburg

Vynálezce mp3 ale musel konstatovat, že jeho algoritmus selhal zrovna u jeho oblíbené písně Tom’s Diner od Suzanne Vegy. Zněla hrozně. Tak se pustil do práce a postup komprese nespočetněkrát optimalizoval, dokud song zpívaný a cappella nezněl přirozeně. „Tuto písničku jsem tak určitě slyšel několikatisíckrát. Ale protože mám tu hudbu rád, nikdy se mi nezprotivila,“ řekl Brandenburg.

Práce Brandenburga a jeho kolegů Heinze Gerhäusera, Ernsta Eberleina, Bernharda Grilla, Jürgena Herreho a Haralda Poppa pak nejen že zásadně změnila rozhlasovou techniku, ale obrátila vzhůru nohama i celý hudební průmysl.

K mp3 revoluci přispěla i kriminální zápletka. Badatelé z Erlangenu na internetu vystavili ukázkový kodér, který měl demonstrovat schopnosti mp3. Kódoval jen minutu hudby. Jeden student ale prolomil časové omezení a dal „odjištěnou“ verzi programu na internet, čímž spustil vlnu mp3. Prvního vrcholu dosáhla na platformě Napster.

Formát s datovou koncovkou „.mp3“ otřásl hudebním průmyslem v základech, neboť najednou bylo možné si napříč světem vyměňovat hudbu po internetu, i když datové linky byly ve srovnání s dnešními gigabitovými spojeními mnohem pomalejší.

Teprve úspěch iTunes Music Store od roku 2003 a legální streamovací služby jako Spotify od roku 2008 umožnily pomalé zotavení hudebního průmyslu.

Přes neustálá zlepšování kodeku, tedy kompresního postupu, neutuchá kritika mp3 a nástupnických formátů. Datový soubor mp3 je podle kritiků jen slabým odvarem toho, co bývala analogová hudba; skromnou náhradou za zázrak, který se kdysi odehrával při poslouchání desek, řekl v jednom televizním rozhovoru kanadský hudebník Neil Young.

„Analogová hudba je jako odraz, jako moře, v němž se při klidné hladině zrcadlí krajina,“ řekl Young.

Spoluvynálezce mp3 Brandenburg dokáže kritiku původních mp3 pochopit jen částečně. Novější kódy jako AAC jsou podle něj už tak kvalitní, že lidské ucho je nedokáže rozeznat od analogových přenosů zvuku například z vinylových desek. To ukázala řada testů naslepo, mimo jiné studie britské Huddersfieldské univerzity. „Ve skutečnosti slyšíme to, co očekáváme,“ soudí Brandenburg.

Mezitím licencují ve Fraunhofském institutu už čtvrtou generaci audiokodeků „Made in Germany“. „Když si dnes koupíte mobil, jsou v něm pravděpodobně od nás i jiné technologie než mp3,“ říká šéf ústavu Grill. Téměř všechny streamovací služby používají druhou a třetí generaci audiokodeků AAC.

„Nová je v chytrých telefonech naše čtvrtá generace,“ vysvětluje Grill. V případě těchto Enhanced Voice Services (EVS), které umožňují lepší kvalitu zvuku v mobilních sítích čtvrté a páté generace (4G a 5G), už nejde o hudbu, ale o mluvené slovo, které je technicky vzato větší výzvou než hudba.

Špičková sluchátka

Karlheinz Brandenburg už nesleduje usilování o dokonalý zvuk ve Fraunhofském institutu. Po téměř 20 letech působení v ústavu odešel loni v červnu do důchodu.

Je ale nadále aktivní. Se svou vlastní firmou Brandenburg Labs spolupracuje s institutem na nové technologii s názvem Personalized Auditory Reality (PARty), která má umožnit soustředěné naslouchání nebo naopak cílené neslyšení. Pomáhat přitom mají sluchátka, podobně jako brýle při dívání.

Sluchátka PARty mají být inteligentní, takže mají vnímat prostor a automaticky analyzovat všechny zvukové zdroje.

„A pak si mohu říct, že se chci bavit s určitým člověkem, což nyní kvůli silným ruchům v okolí téměř není možné. Nebo chci s někým telefonovat. Nebude to ale tak jako nyní, že mi někdo vřeští do ucha, ale budu mít opravdu dojem, že dotyčná osoba stojí metr ode mě a já se s ní zcela normálně bavím,“ dává Brandenburg nahlédnout do budoucnosti.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků