Proti hackerským útokům na nemocnice musíme být odolnější, shodují se kraje

„Sektor zdravotnictví patří dlouhodobě mezi naše priority. Od ledna letošního roku platí nová legislativa, díky níž pod náš dohled spadá více nemocnic, spouštíme specializované vzdělávání pro zdravotníky a obecně se snažíme zabezpečení tohoto sektoru maximálně posílit. Kraje jsou zřizovatelem řady zdravotnických zařízení, a proto je klíčové s nimi debatu na toto téma vést,” uvedl ředitel NÚKIB Karel Řehka, který se v minulém týdnu s Kubou setkal.

Kraje chtějí zabezpečit i další jimi spravované informační sítě proti kybernetickým útokům. „Chci, aby asociace krajů spolupracovala s úřadem (pro kybernetickou bezpečnost) mnohem víc. Zvlášť v téhle době je třeba brát hrozbu kybernetických útoků velmi vážně,“ uvedl Kuba.

V loňském roce čelila každá pátá nemocnice v Česku útoku počítačových pirátů. Nejde přitom o problém pouze v Česku, podle dat kyberbezpečnostní společnosti Check Point je patrný výrazný nárůst kybernetických nájezdů v době pandemie prakticky po celém světě, jen ve střední Evropě se počet útoků na zdravotnická zařízení meziročně zvýšil o 145 %.

„V minulém roce napadli útočníci každou pátou nemocnici v Česku. Nejzákeřnější jsou útoky s pomocí vyděračských programů, které nemocnicím zašifrují data a požadují výkupné za jejich zpřístupnění. Provozní ztráty jsou měsíčně v desítkách milionů korun, nemluvě o komplikacích, které hackeři způsobí pacientům kvůli omezení provozu nemocnic,“ upozornil Martin Hořický, specialista na kybernetickou bezpečnost z poradenské společnosti BDO.

„Průměrná výše výkupného meziročně stoupla o rekordních 467 procent. To znamená, že za období jednoho roku, konkrétně mezi třetím kvartálem 2019 a 2020, vzrostla z 41 198 dolarů (884 tisíc Kč) na 223 817 dolarů (4,8 milionu korun),“ zdůraznil Martin Haller, odborník na kyberbezpečnost ze společnosti Patron-IT.

„Podle růstu požadovaného výkupného, jaké útočníci pro navrácení dat požadují, lze soudit, že se této trestné činnosti daří,“ má jasno Haller. Podle něj totiž nemocnice a zdravotní instituce neváhají výkupné zaplatit, aby měly od hackerů pokoj a mohly se dál věnovat pacientům.

Největší vlna útoků podle bezpečnostních expertů míří na zdravotnická zařízení ve střední Evropě, kde je evidován nárůst podle posledních zveřejněných dat o rekordních 145 procent. Následuje východní Asie (137 %) a Latinská Amerika (112 %).

„Nejvýraznější nárůst kyberútoků na zdravotnictví z pohledu jednotlivých zemí zaznamenala Kanada (o více než 250 %), následovalo Německo (220 %) a Španělsko (100 %),“ vypočítal Pavel Krejčí, bezpečnostní expert Check Pointu.

Napadení sítí hackery v nedávné době zaznamenalo několik institucí v republice. Naposledy hackerská skupina na začátku dubna například zašifrovala datovou síť olomouckého magistrátu a požadovala výkupné 100 000 dolarů (asi 2,1 milionu korun). Peníze radnice nezaplatila. Magistrát však obnovil všechny vyřazené služby až po několika dnech.

Olomoucká radnice nebyla jediná, kdo musel podobnému útoku čelit. V březnu hackeři napadli například počítačové systémy Správy železnic i Českých drah. Bezpečnost na tratích však neohrozili. Útoky hackerů stojí podniky a organizace miliony korun. Škoda po loňském útoku škodlivého programu na nemocnici v Brně dosahuje řádově stovek milionů korun. Benešovskou nemocnici stál útok hackerů zhruba 50 milionů.