Ušetřit na daních pomůže zaměstnancům obvykle účtárna

Jde zejména o základní slevu na dani, která činí 2 070 korun měsíčně (24 840 korun za rok) a zvýhodnění na vyživované dítě ve výši 1117 Kč měsíčně (13 404 za rok).

Za druhé, vyplněním a podpisem třetí a čtvrté strany formuláře Prohlášení k dani požádá zaměstnanec o provedení ročního zúčtování záloh daně, které zaplatil v loňském roce. Tímto jednoduchým způsobem tak může uplatnit veškeré daňové odečty a slevy na dani, jako kdyby podával daňové přiznání.

Řada lidí, kteří neuplatňují daňové odečty, jako jsou úroky z úvěrů na bydlení, platby na penzijní připojištění a na životní pojištění, dary na zákonem stanovené veřejně prospěšné účely či členské příspěvky odborové organizaci, se domnívá, že ročním zúčtováním nemohou nic získat, a proto o něj nežádají. Ale to nemusí být pravda.

Stává se například, že někdo v průběhu loňského roku plně nevyužil všech možností daňových slev.

Například opožděně předal účtárně potvrzení o studiu dítěte a sleva na vyživované dítě se tudíž v některém měsíci nezapočetla. Ročním zúčtováním se vše napraví a každý získá navíc jistotu, že se na daních zbytečně o nic nepřipravil.

Požádat o roční zúčtování by měl proto ve svém zájmu každý zaměstnanec, který není povinen podat přiznání.

Roční zúčtování je zvlášť výhodné i pro lidi, kteří jsou zaměstnáni jen po část roku, například na některou z dohod. Nejčastěji to bývají důchodci a studenti.

V jejich případě jim účtárna průběžně poskytuje slevu na dani jen za odpracované měsíce. Při ročním zúčtování za rok 2012 dostanou základní slevu na poplatníka za celý rok (24 840 Kč), bez ohledu na počet odpracovaných měsíců. Většinou se jim díky tomu loni zaplacené daně vrátí zpět.

Někdy se stává, že zvláště tito příležitostní pracovníci opomenou na daný rok podepsat prohlášení k dani, a tudíž jim zaměstnavatel nemohl průběžně odečítat žádné slevy na dani. Mají ale nyní možnost dodatečně podepsat prohlášení k dani a rovněž požádat o roční zúčtování, při kterém se dostanou „do hry“ o slevu na dani.

Může to být pro ně dokonce výhodnější než podání daňového přiznání. Jde o to, že pokud měl zaměstnanec loni výdělky do 5 000 korun hrubého měsíčně a neměl podepsané prohlášení, účtárna musela tyto příjmy zdanit srážkovou daní 15 %. Do daňového přiznání pak tyto příjmy už nelze uvést, takže poplatník by ztratil možnost u těchto příjmů uplatnit slevy.

Vyplnění Prohlášení k dani – ať už jedné části, nebo obou - je právem, nikoli povinností zaměstnance. Chce-li ho využít, musí se ale sám aktivně starat o tuto záležitost. Tedy zejména vyžádat si a vyplnit formulář Prohlášení k dani a včas ho odevzdat, tedy do 15. února. Včetně všech dokladů.

Nelze tedy spoléhat na to, že účtárna bude někoho kvůli prohlášení či chybějícím dokladům „uhánět.“ Není to její povinností. Na druhé straně v případě nejasností účtárna jistě s vyplněním pomůže.

Má-li někdo více zaměstnavatelů současně, měl by si být vědom, že slevy na dani se uplatňují jen u jednoho z nich. Na stejné období lze tedy podepsat prohlášení jen u jednoho zaměstnavatele.

Pokud měl někdo v loňském roce více zaměstnavatelů po sobě, o roční zúčtování lze požádat u toho posledního. Poplatník si musí od ostatních ale vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2012. Prohlášení se podepisuje u každého z nich.

Zaměstnanec nemůže účtárnu o roční zúčtování záloh daně požádat jen tehdy, pokud je povinen podat přiznání.

Tuto povinnost má v případě, kdy má kromě příjmů ze zaměstnání jiné příjmy – ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, pronájmu či ostatní příjmy, které jsou vyšší než 6 000 korun za rok a nejsou osvobozené od daně či zdaněny srážkovou daní (ostatní poplatníci mají limit 15 000 Kč).

V některých případech i zaměstnanec, který má příjmy jen ze zaměstnání, musí přiznání podat. Více informací o tom přineseme v dalším článku.