Článek
Stát se výměnu starých kotlů chystá ke konci letošního roku podpořit dalšími 14,5 miliardami korun, které by měly být určeny hlavně pro nízkopříjmové domácnosti. To, že obnova starých kotlů na tuhá paliva ke snižování emisí a zvyšování kvality ovzduší přispívá, potvrzuje i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
„Místně může být samozřejmě situace odlišná, protože záleží na konkrétní situaci a blízkých zdrojích v každém městě či obci. Celkově však v ČR lokální vytápění představuje stále největší problém kvality ovzduší, byť jsou lokální topeniště v provozu jen zhruba pět měsíců v roce,“ upozornil Jáchym Brzezina z ČHMÚ v Brně.
Stále jich je 300 tisíc
„Právě lokální vytápění domácností je zodpovědné za téměř 99 procent emisí rakovinotvorného benzo[a]pyrenu, jehož koncentrace jsou v ČR na řadě míst v dlouhodobém hledisku překračovány i několikanásobně. Dále je to dominantní zdroj i menších, a tedy lidskému zdraví nebezpečnějších prachových částic,“ doplnil Brzezina.
Na základě zákona o ochraně ovzduší by měly být starší kotle emisních tříd 1 a 2 vyřazeny z provozu k 1. září 2022. Na výměnu už tedy nezbývá moc času, přitom podle Asociace podniků topenářské techniky (APTT) bylo ještě začátkem roku 2020 v provozu 365 tisíc nevyhovujících kotlů. Problematický rok 2020 nijak ke zvýšení tempa výměny starých kotlů nepřispěl a podle APTT je k 1. lednu 2021 v provozu ještě zhruba 330 tisíc kotlů, které bude potřeba vyměnit.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto v letošním roce navyšuje prostředky na výměny kotlů o dalších 600 milionů korun. Ty jsou určeny primárně zájemcům o výměnu kotle, na něž se nedostalo ve třetí vlně kotlíkových dotací. Třeba Liberecký kraj tak prodloužil lhůtu pro podání žádostí o dotace na výměnu kotlů za ekologičtější až do konce května. Původně měla skončit na konci února. Šanci získat podporu má v kraji podle odhadů ještě kolem 130 až 190 žadatelů.
Dotace zacílí na nízkopříjmové
MŽP připravuje schéma na čerpání nových kotlíkových dotací z Operačního programu Životní prostředí 2021–2027. „S novými kotlíkovými dotacemi cílíme především na nízkopříjmové domácnosti a jejich spuštění předpokládáme nejdříve ke konci roku 2021,“ informoval Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.
„Dále bude možné vyměnit zdroje vytápění v rámci pokračování programu Nová zelená úsporám. Vyhlášení výzvy pro podávání žádostí v nástupnickém programu NZÚ 2030 se předpokládá ve třetím kvartále 2021,“ doplnil Charvát s tím, že celkem bude na oba tyto programy určené pro výměnu neekologických lokálních topenišť na pevná paliva vyčleněno zhruba 14,5 miliardy korun.
Lze přejít na plyn
S odstavením starého kotle na pevná paliva, který neplní emisní limity alespoň třídy 3, nastává otázka, čím ho nahradit. Pro řadu domácností to může být příležitost přejít na jiný typ paliva. Například plynové vytápění představuje ve srovnání s tuhými palivy daleko čistší zdroj energie, který nemá žádné nároky na obsluhu nebo přípravu a skladování paliva. Nedostupná přípojka zemního plynu v některých regionech přitom nemusí být překážkou.
„Distribuční plynová soustava není dostupná například v širším okolí Prahy nebo Jihočeském kraji. Alternativou je v takovém případě LPG ve formě čistého propanu skladovaného v zásobníku, který je třeba naplnit zpravidla jednou až dvakrát do roka,“ sdělil Právu Jiří Karlík ze společnosti Primagas, jež dodává zemní plyn, ale právě i LPG.
Firma loni v souvislosti se sílícím tlakem na výměnu starých kotlů zaznamenala v tomto segmentu 85procentní meziroční nárůst poptávek. Podle Karlíka jsou celkové náklady na propan ze zásobníku jen o něco málo vyšší než u zemního plynu.