Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Burhan Ozbilici, ČTK/AP

Lidé v karanténě jsou jako na nemocenské

V Česku přibývá lidí, kterým byla nařízena karanténa kvůli riziku, že mohou být nakaženi koronavirem a mohli by jej šířit. Mají nárok na částečnou náhradu výdělku, jako by byli doma s nemocí.

Ilustrační foto Foto: Burhan Ozbilici, ČTK/AP
Lidé v karanténě jsou jako na nemocenské

V prvních dvou týdnech izolace jim náhradu vyplácí zaměstnavatel. Lidé by stejně jako u běžné nemoci měli dostat 60 procent základu své průměrné mzdy či platu. Vyplývá to ze zákoníku práce.

Člověk, který vydělává kolem 25 tisíc korun hrubého, by měl mít podle kalkulačky ministerstva práce za dva týdny karantény náhradu asi 6500 korun. Pracovník s příjmem zhruba 35 000 korun by dostal asi 9000 korun.

O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje v součinnosti s lékaři orgán ochrany veřejného zdraví, tedy krajská hygienická stanice, případně ministerstvo zdravotnictví, a je povinen podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci o tom, že zaměstnanci byla karanténa nařízena. V praxi mají lékaři lidem v izolaci stejně jako v jiných případech vystavovat e-neschopenky.

Zaměstnavatelé platí náhradu mzdy za pracovní dny či svátky, kdy člověk pracuje, stejně jako u pracovní neschopnosti pro nemoc.

Pokud bude karanténa nařízena po dobu delší než 14 kalendářních dnů, tak od 15. dne trvání karantény bude zaměstnanci vyplácet okresní správa sociálního zabezpečení nemocenskou stejně, jako kdyby byl zaměstnanec práce neschopný z důvodu nemoci.

Pokud hygienici s lékařem karanténu nařídí, musí do ní lidé jít a musí se „podrobit izolaci“, užívat podávané preparáty, podstoupit vyšetření a prohlídky. Firmy či instituce musí jejich nepřítomnost v práci omluvit. Pokud by pracovníci měli zrovna dovolenou a dostali se do karantény, volno se jim nepřeruší. Zákoník práce totiž karanténu na rozdíl od nemoci neřadí mezi důvody k přerušení. Když by izolace v ČR či v cizině trvala i po skončení dovolené, pak by opět musel zaměstnavatel pracovníka omluvit.

Pokud se zaměstnanec vrátil z oblasti, která je zasažena koronavirem, podle zákoníku práce by měl o tom zaměstnavatele informovat. Zaměstnavatel je pak s ohledem na svoji zákonnou povinnost předcházet rizikům z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci oprávněn ho vyzvat, aby se nechal vyšetřit.

Dovolenou nelze nařídit ze dne na den

Lékař poté rozhodne, zda zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným, popřípadě mu bude na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nařízena karanténa, izolace či karanténní opatření. To má sloužit k tomu, aby se zaměstnanec po určitou dobu, zpravidla dva týdny zdržoval mimo pracoviště a kolektiv spolupracovníků.

Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele, například z domova. „Protože však jde o dohodu, na změnu místa výkonu práce, tedy na práci z domova, není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit,“ upozorňuje Vladimír Dostálek z ministerstva práce a sociálních věcí.

Zaměstnavatel může také provést vhodný přesun v harmonogramu rozvržení směn a včas s tím seznámit zaměstnance, tj. nejméně 14 kalendářních dnů předem. „Je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce a zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci, například mu není nařízena karanténa ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci podle § 208 zákoníku práce přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,“ říká Dostálek. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené.

Obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 zákoníku práce). Bez dohody se zaměstnancem mu tak zaměstnavatel nemůže nařídit dovolenou „ze dne na den“.

Při péči o nemocné dítě do 10 let věku náleží zaměstnanci ošetřovné. Vyplácí se až za devět kalendářních dnů a činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu mzdy. „Ošetřovné náleží zaměstnanci také z důvodu, kdy musí pečovat o zdravé dítě mladší 10 let proto, že školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno z důvodu epidemie, havárie nebo jiné nepředvídané události,“ popisuje situaci při dalším možném scénáři Dostálek

Odbory navrhují kurzarbeit

Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje, aby se při případné rozsáhlejší karanténě kvůli možné nákaze novým koronavirem zavedl v Česku takzvaný kurzarbeit.

Stát by tak při omezení či zastavení výroby či provozu zaměstnavatelům přispíval na mzdy pracovníků, aby se jejich příjem nepropadl. O opatřeních proti dopadům případné nákazy chtěli odboráři jednat s vládou a zaměstnavateli na dnešní tripartitě. Zasedání se ale přesunulo na 16. března.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků