Hlavní obsah
Ilustrační snímek. Foto: Profimedia.cz

Kancelářské přesčasy efektivitu nezvýší

Češi v kancelářských profesích odpracují na neplacených přesčasech více než hodinu denně. Řeči o čtyřdenním pracovním týdnu jsou proto u nás spíše utopií. Zaměstnancům totiž nestačí ke splnění úkolů ani současných pět dnů, polovina pracuje skoro šest dní týdně, aby práci stihla.

Ilustrační snímek. Foto: Profimedia.cz
Kancelářské přesčasy efektivitu nezvýší

Většina přesčasů je důsledkem špatné organizace práce a kultury „kariérních přesčasů“ neboli snahy zaměstnanců prokázat loajalitu a nasazení.

Neefektivní dřina

Zaměstnanci napříč kancelářskými profesemi nestíhají dokončit zadané úkoly v osmihodinové pracovní době. Více než čtyři pětiny z nich totiž stráví alespoň hodinu denně neplacenými přesčasy, dvě třetiny respondentů dokonce přiznaly, že pracují minimálně hodinu i o víkendu. Dobrovolně se tak připraví o měsíční odměnu v průměrné hodnotě 4760 korun.

Časový odhad přesčasů byl proveden na základě subjektivního odhadu respondentů průzkumu společnosti ApuTime, ale i tak jasně ukazuje, že Češi napříč kancelářskými profesemi pracují víc, než by měli.

Většina českých zaměstnavatelů přistupuje k intelektuálně pracujícím profesím stejně jako k výrobě – dávají rovnítko mezi odpracované hodiny a produktivitu. To je ale podle odborníků zcela chybné.

„Více než polovina Čechů potřebuje ke zvládnutí týdenní práce den navíc. To, že se neefektivně dřou, má ale často na produktivitu firmy spíše opačný vliv,“ uvedl Martin Lonský ze společnosti ApuTime. Pokud by se měly v budoucnu zkracovat pracovní úvazky, musí se nejdříve zvýšit efektivita práce. „Koncentrace a kreativita rapidně klesá již po čtyřech hodinách soustředěné činnosti a tomu je třeba přizpůsobit i organizaci práce,“ doplnil Lonský.

Špatná organizace práce

Mezi hlavními důvody neplacených přesčasů zaměstnanci uváděli příliš mnoho práce (46 procent), její špatnou organizaci (26 procent) a nedostatek klidu na práci (21 procent). „Více než polovina důvodů nízké efektivity souvisí se špatnou organizací práce. Brzdou je rovněž zbytečná administrativa,“ zmínil Lonský.

Průzkum ukázal, že nejvíce tak pracují mladí zaměstnanci – třicátníci (43 procent) a dvacátníci (28 procent). „Ti tráví v práci nejvíce času proto, že sbírají zkušenosti a nejsou tak efektivní, navíc se často snaží zaměstnavateli ukázat, že se umějí pro firmu obětovat,“ uvedl Lonský.

Kultura „kariérních přesčasů“ produktivitě práce rovněž neprospívá. Po čtyřech hodinách intenzivní intelektuální práce výkonnost rapidně klesá. Zaměstnavatelé by měli tento fakt respektovat a přizpůsobit mu způsob úkolování. Tím, že bude zaměstnanec sedět v práci o dvě hodiny déle, produktivitu firmy nezvýší – právě naopak.

Pomůže umělá inteligence

„Konstruktivní socializační aktivity v přestávkách mezi soustředěnou intenzivní prací by se měly stát v každé firmě součástí pracovního dne. Další čas je vhodné věnovat koordinované týmové spolupráci, rozvojovým aktivitám nebo vzdělávání,“ popsal ideální strukturu pracovního dne Lonský.

Významnou roli při zvyšování efektivity práce začíná sehrávat umělá inteligence. Strojové učení a robotizace hrají klíčovou roli v průmyslu, ale kancelářím se zatím vyhýbaly. Umělá inteligence je totiž nestranná.

„Běžné elektronické plánovače a úkolovníky jen kopírují lidské myšlení se všemi nešvary s tím spojenými: plánujeme, co nám vyhovuje, nikoli to, co je třeba, nepouštíme se do skutečných, ale jen zdánlivě prioritních úkolů, manažeři upřednostňují svůj čas, nikoli potřeby týmu a tak dále. Umělá inteligence ale nikomu nestraní, jedná čistě v zájmu celku, tedy celého týmu,“ zdůraznil Lonský.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků