Hlavní obsah

Češi stále pracují déle než průměr Evropy

Právo, Pavel Cechl

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Třicet šest let. Přesně takovou dobu stráví v průměru každý Čech až do odchodu do penze v zaměstnání. Je to mírně nad evropským průměrem, který činí 35,7 odpracovaného roku. Češi tak pracují více než Francouzi, Slováci či Belgičané, ale o poznání méně než například Němci. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Foto: Continental

Ilustrační foto

Článek

Eurostat sleduje, kolik let od svého prvního nástupu do zaměstnání člověk zůstává na pracovním trhu. „Patříme k nejvíce pracujícím, což je dáno jak délkou pracovní doby, tak třeba menším počtem svátků,“ řekl Právu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Byli bychom pro zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně,“ dodal Středula a upozornil i na jiné údaje vydávané Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle nichž po přepočtu měsíčních odpracovaných hodin Češi stráví v zaměstnání delší dobu než například naši západní sousedé.

Kratší pracovní týden? Vyšší produktivita a lepší zdraví, ukázal experiment

Ekonomika

Loni se přitom délka pracovního života v Česku poprvé za posledních 13 let o 0,3 roku zkrátila, do té chvíle rostla. Pokles se ale netýká pouze Čechů, jde o celoevropský trend. Důvodem jsou podle Eurostatu zejména dopady pandemie na pracovní trh. Kvůli ní řada podniků, například restaurace, musela utlumit svou činnost.

„Lidé, kteří by si jinak hledali zaměstnání, toto hledání vzdali,“ uvedli evropští statistici. Jinými slovy, nezaměstnaní nemohli najít odpovídající práci, proto na pohovory rezignovali.

Jako v 90. letech

V Česku se to projevovalo například tak, že se podle údajů České správy sociálního zabezpečení zvýšil počet osob, které jsou v předčasné penzi. „Firmy loni propouštěly, takže lidé v nejisté době volili tuto variantu,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek.

Něco podobného se podle něj dělo začátkem devadesátých let, kdy podniky krachovaly nebo procházely restrukturalizací.

Jak dlouho pracují (v letech)
Švédové42,0
Nizozemci41,0
Němci39,1
Rakušané37,5
Češi36,0
Průměr EU35,7
Francouzi35,2
Slováci34,0
Poláci33,6
Belgičané33,4

Z dlouhodobého hlediska se ale průměrná doba pracovního života zvyšuje. Mezi roky 2000 a 2020 to bylo téměř o 2,5 roku. „Zlepšuje se například zdravotní stav obyvatel, byť ne všech,“ uvedl jeden z možných důvodů Středula.

Covid změnil šéfy i zaměstnance

Finance

Podle Dufka je důvodem i snaha přispívat do penzijního systému co nejdéle, aby měl člověk vyšší důchod. Mění se podle jeho slov i přístup firem, které se v důsledku chybějící vhodné pracovní síly snaží udržet kvalitní zaměstnance z řad penzistů.

Reklama

Výběr článků

Načítám