Hlavní obsah

Drobné chyby už zneplatnění uzavřených smluv nezpůsobí

Právo, Vladimír Čechlovský

Nová úprava soukromého práva přinese od ledna 2014 řadu změn také v oblasti smluvního práva. Právníci z pražské advokátní kanceláře Taylor Wessing nedávno představili nejzajímavější změny, které se týkají uzavírání smluv a vybraných smluvních typů, jako jsou smlouva o dílo, kupní či nájemní smlouva. Jednou z novinek je, smlouvy budou nově nadále platit, i když se v nich objeví drobné chyby.

Foto: Profimedia.cz

Smluvním stranám se od ledna v řadě situací uleví.

Článek

Nová legislativa odstraňuje dosavadní duplicitu úpravy závazkových vztahů a nahrazuje stávající občanský a obchodní zákoník.

Jednotná úprava

„Dříve tyto úpravy fungovaly vedle sebe. Existovaly například dvě rozdílné úpravy smlouvy o dílo, kupní smlouvy. Která úprava se použije, pak často záviselo na formálních detailech. Nyní však nový kodex zavádí jednotnou úpravu smluv a taková změna je z hlediska praxe opravdu vítaná,“ komentuje advokát Petr Dobeš z této kanceláře.

Více volnosti při uzavírání smluv

Při uzavírání smluv budou mít strany větší volnost a také více možností, jak si své vzájemné vztahy upravit. Oproti stávající úpravě preferuje nové právo tzv. relativní neplatnost před neplatností absolutní.

Doposud se mohla stát smlouva absolutně neplatnou často jen z důvodu existence malicherných formálních chyb. Nově způsobí takové chyby vesměs jen neplatnost relativní, které se bude nutné dovolat. Pokud se tak nestane, zůstává smlouva i nadále platnou.

Absolutní neplatnost se bude vztahovat jen na případy, kdy se právní jednání zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu či narušuje veřejný pořádek. „Nemělo by se stávat, že smlouva bude neplatná kvůli nějaké drobnosti,“ zdůraznil Petr Dobeš.

Příkladem může podle něho být, když strany pronajmou pozemek (např. kus pole), ale pozemek určí nepřesně. Např. se pronajme jen část parcely, uvede se sice, že je to část o výměře XY, ale nepřipojí se plánek, z něhož by bylo patrné, která část se konkrétně pronajímá, protože je oběma stranám jasné, o kterou část jde.

„Dnes je taková smlouva absolutně neplatná a je nutné podepsat smlouvu novou. Nový občanský zákoník (NOZ) naopak umožňuje takovou situaci snadno dodatečně napravit. Dokonce se nemusí jednat ani o dodatek ke smlouvě, stačí, když bude úkon mezi stranami vyjasněn,“ vysvětlil Dobeš.

Pozor si ale budou muset dát lidé při uzavírání smlouvy o dílo, která se uplatňuje například při zhotovení nějaké věci, jako je třeba stavba nového domu či výroba nábytku na míru, nebo při opravě a úpravě věci, což se týká i rekonstrukce bytu či opravy auta.

Pozor na záruku u smlouvy o dílo

„Spotřebitelé si budou muset výslovně sjednat záruční dobu, ta již nebude součástí smlouvy o dílo. V NOZ zůstane jen právo na oznámení skrytých vad vzniklých v době předání stavby či výrobku,“ upozornil Dobeš.

Naproti tomu dnes platí podle občanského zákoníku, to je především pro vztahy spotřebitel versus podnikatel, určité základní lhůty, které jsou v některých případech ještě modifikovány zvláštními předpisy. „Např. při zhotovení movitých věcí je záruční lhůta 6 měsíců a u staveb 3 roky. Při opravě a úpravě věci je obecná záruční lhůta tříměsíční a u stavebních prací trvá 18 měsíců, “ uvedl Dobeš.

Kradené věci v bazarech

Pozor by si měli dát také lidé, kteří rádi nakupují v bazarech, kde často bývají prodávány i ukradené věci. Nová úprava bude totiž pro okradeného, který se domáhá vrácení věci, výrazně výhodnější. „Nové pravidlo říká, že pokud si někdo (ač nevědomky) koupí kradenou věc a pravý vlastník doloží její odcizení či ztrátu „činem povahy úmyslného trestného činu“ nejpozději do tří let od okamžiku, kdy k odcizení či ztrátě došlo, bude kupec muset věc vrátit okradenému vlastníkovi,“ vysvětlil Dobeš.

Nyní bazary standardně vykupují věci na základě smlouvy podřízené obchodnímu zákoníku, podle něhož platí: „Kupující nabývá vlastnické právo i v případě, kdy prodávající není vlastníkem zboží, ledaže v době, kdy kupující měl vlastnické právo nabýt, věděl nebo vědět měl a mohl, že prodávající není vlastníkem a že není ani oprávněn zbožím nakládat za účelem jeho prodeje.“

Ochrana slabšího

NOZ zavádí podle Dobeše také pravidla pro smlouvy, kdy je obsah smlouvy do značné míry určen jednou ze stran, aniž by druhá, slabší strana měla reálnou možnost obsah smlouvy ovlivnit. Jde např. o smlouvy s bankou či pojišťovnou.

Nově budou neplatné například doložky, které lze přečíst jen za zvýšených obtíží nebo které jsou pro osobu „průměrného rozumu“ nesrozumitelné, pokud působí slabší straně újmu nebo pokud druhá strana neprokáže, že byl slabší straně význam doložky dostatečně vysvětlen. Neplatná bude i doložka, která je pro druhou stranu obzvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod.

Reklama

Výběr článků

Načítám