K problémovým zemím, jako je ItálieŠpanělsko se v tomto týdnu přiřadila také Belgie. Ta je dnes trhem nucena nabízet za desetileté půjčky 5,7% úrok, což je nejvyšší úroková míra za celé její působení v eurozóně. Růst belgických výnosů je přitom abnormální i na evropské poměry. Ještě začátkem tohoto týdne si totiž Belgie mohla půjčovat za pohodlných 4,7 %.

Není to přitom pouze Belgie, které evropská dluhová krize začíná přerůstat přes hlavu. První větší problémy tento týden zaznamenalo také Německo, které ve středu nenašlo dostatek zájemců o vlastní dluhopisy. Z celkové nabídky desetiletých dluhopisů v objemu šest miliard euro se totiž našli zájemci na pouhých 3,5 miliardy euro. Dluhopisy za zbylých 2,5 miliardy musela za účelem pozdějšího prodeje na sekundárním trhu nakoupit německá centrální banka, což byl jeden z největších jednorázových přímých odkupů v její historii.

Včera večer se obchodníkům navíc po delší době připomnělo také Portugalsko, jehož rating snížila ratingová agentura Fitch z BB na BBB-. Portugalsko se stalo po Řecku druhou členskou zemí eurozóny, jehož dluhopisy podle agentury spadají do kategorie vysoce spekulativních a rizikových investic. Výnosy z portugalských desetiletých dluhopisů se díky tomu vyšplhaly nad 12 % a pravděpodobnost toho, že země, stejně jako Řecko letos v červenci, požádá EU o navýšení původní půjčky, dál narůstá.

Politici hledají řešení

Přestože evropští politici již téměř dva měsíce intenzivně jednají o tom, jak ze současných problémů ven, světýlko na konci tunelu, v podobě řešení, které by Evropě získalo více času, zatím nevysvitlo. Důkazem je i včerejší vyjádření německé kancléřky Merkelové, která znovu potvrdila, že Německo nemá zájem podílet se na vytvoření společných evropských dluhopisů, za něž by se zaručily všechny členské země eurozóny. Merkelová včera naopak vyzvala k fiskální konsolidaci, která by zajistila větší kontrolu orgánů Evropské unie nad rozpočty jednotlivých členských zemí eurozóny. Trhy však nepřesvědčila, vzhledem k tomu, že změna legislativy, jež je pro tento účel nezbytná, vyžaduje čas, který eurozóna nemá.

Eurozónu tedy i nadále drží nad vodou Evropská centrální banka, kterou situace na trzích nutí k masivním nákupům dluhopisů problémových zemí eurozóny. Jen v minulém týdnu ECB nakoupila dluhopisy za osm miliard euro a zvýšila své dluhopisové portfolio na 194,5 miliard euro. Právě ECB, jejíž bilance se s každým nákupem evropských dluhopisů zhoršuje, přitom evropským politikům již několikrát vzkázala, že si své problémy musí vyřešit sami.