Hlavní obsah

Přehled hlavních očekávaných ekonomických událostí 46. týdne

Reuters, ČTK, Michala Moravcová, BOSSA.CZ

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zajímáte se o ekonomické a politické dění? Chcete vědět, co ovlivní tento týden situaci na finančních trzích? Tento článek vás provede klíčovými událostmi 46. kalendářního týdne.

Foto: www.sxc.hu

Ilustrační foto

Článek

Další finanční pomoc Řecku

V pondělí se pozornost investorů soustředila na Řecko a na schůzi ministrů financí eurozóny (Ecofin). Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker sdělil, že inspektoři tzv. trojky ve své zprávě potvrdili, že Atény dodržely všechno, co slíbily. Eurozóna i navzdory tomu, že Řekové vše splnili, stále uvolnění další finanční injekce krizí drcené jihoevropské zemi oddaluje, protože se čeká na dohodu o udržitelnosti dluhu. Pravděpodobně půjde o nový konsenzus, zda a případně kolik prostoru a času navíc by Řecko mělo dostat na to, aby plnilo dohodnuté závazky. Atény nyní akutně potřebují do 16. listopadu pět miliard eur na splacení dluhu.

Aténským parlamentem v neděli prošel úsporný rozpočet na příští rok, čímž Řecko splnilo všechny podmínky pro poskytnutí další úvěrové tranše ve výši 31,5 miliardy eur. Rozpočet Řecka na rok 2013 počítá s poklesem HDP o 4,5 procenta (letos by mělo HDP klesnout o 6,5 procenta). Deficit rozpočtu má klesnout na 5,2 procenta z letošních 6,6 procenta, zatímco státní dluh by měl vzrůst z 340 na 346,2 miliardy eur (190 procent HDP). Výdaje rozpočtu mají být sníženy z letošních 61,8 miliardy eur na 55,8 miliardy.

Index německého ekonomického sentimentu

V úterý v 11.00 hodin bude zveřejněn Index ZEW, tedy indikátor německého ekonomického sentimentu. Tento ukazatel je výsledkem průzkumu německých institucionálních investorů a analytiků ohledně vývoje tamní ekonomické situace v průběhu nejbližších šesti měsíců. Jakákoli hodnota ukazatele pod nulou znamená horší budoucí ekonomický výhled. Minulý měsíc dosáhl Index ZEW hodnoty mínus 11,5 bodu. Pro tento měsíc se očekává, že dosáhne úrovně mínus 9,9 bodu.

Dvouletý ekonomický výhled anglické centrální banky (BoE)

Ve středu anglická centrální banka (BoE) zveřejní svůj výhled inflace a ekonomického růstu Velké Británie pro nejbližší dva roky. Minulý týden se BoE rozhodla ponechat klíčovou úrokovou sazbu na nezměněné úrovni, a to ve výši 0,5 procenta. Navíc neohlásila ani další nákup vládních dluhopisů. Analytici podle agentury Reuters ale předpokládají, že BoE dříve nebo později nákup státních dluhopisů obnoví. Nejpozději by se tak mělo stát začátkem příštího roku, což by následně vedlo k oslabení libry.

Odhalení zápisu z posledního zasedání americké centrální bank

Ve středu ve 20.00 hodin bude zveřejněn zápis z posledního zasedání americké centrální banky (Fed), tedy z 23. a 24. října. Ekonomové budou pečlivě sledovat, jestli nevyjdou na povrch jakékoli nové informace prozrazující skutečný stav a potenciální vývoj tamní ekonomiky.

HDP eurozóny

Ve čtvrtek v 11.00 hodin zveřejní svá ekonomická čísla, tedy HDP za třetí kvartál, eurozóna. Těmto výsledkům budou předcházet informace o HDP dvou největších ekonomik společné měnové unie, a to Francie a Německa, v tomto pořadí – v 7.30 a v 8.00 hodin. Ve čtvrtek zveřejní své HDP za třetí kvartál i Česká republika.

Proslov Bena Bernankeho v Atlantě

Ve čtvrtek bude mít v Atlantě proslov šéf Fedu. Jde o jeho první vystoupení od znovuzvolení Baracka Obamy za prezidenta USA. Měl by mluvit hlavně o úspěšném zotavování nemovitostního trhu, a to hlavně díky třetímu kolu měnového uvolňování. Bernanke by mohl také využít této příležitosti k tomu, aby vyzval americké zákonodárce ke vzájemné spolupráci ohledně blížící se hrozby tzv. fiskálního útesu.

Fiskální útes

O něm by měl v pátek debatovat i republikánský kongres a demokratický prezident Barack Obama. Fiskální útes představuje soubor rozpočtových opatření ve výši 600 miliard dolarů. Tato opatření znamenají jak zvyšování daní, tak snižování vládních výdajů včetně podpory v nezaměstnanosti, což jsou ve výsledku kroky proti růstu americké ekonomiky. Největší rozpor mezi republikány a demokraty se projevuje hlavně v daňové oblasti. Republikáni chtějí daňové úlevy zachovat, naopak demokrati, mezi které se řadí i Barack Obama, chtějí ponechat nižší daně jenom chudým. Odpůrci zdanění argumentují tím, že uvalení daně na bohaté může z jejich strany vést ke snižování počtu zaměstnanců. Na druhé straně USA, kde loni veřejný dluh k HDP dosáhl 8,7 procenta, škrty v rozpočtu skutečně potřebují.

Kdyby USA nestihly tuto závažnou problematiku do konce roku vyřešit, projevilo by se to ve čtyřprocentním poklesu ročního HDP a nezaměstnanost by se vyšplhala na historickou úroveň devíti procent. Navíc jelikož USA nejsou ekonomicky izolované, tzv. fiskální útes by se negativně projevil i na poptávce po čínském, jihoamerickém a evropském zboží.

Foto: www.bossa.cz

Makrokalendář 46.týden

Výběr článků

Načítám