Hlavní obsah
Zleva premiér Andrej Babiš, guvernér České národní banky Jiří Rusnok a ministryně financí Alena Schillerová Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Vláda se nevzdává. ČNB potřebuje možnost kupovat státní dluhopisy co nejdříve, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a guvernér České národní banky Jiří Rusnok ve čtvrtek v rámci konferenčního hovoru jednali s předsedy sněmovních stran o novele zákona o ČNB. Tu se vládě nepodařilo ve Sněmovně projednat ve zrychleném řízení. Cílem novely je dát ČNB pravomoc kupovat státní dluhopisy s delší splatností.

Zleva premiér Andrej Babiš, guvernér České národní banky Jiří Rusnok a ministryně financí Alena Schillerová Foto: Michal Krumphanzl, ČTK
Vláda se nevzdává. ČNB potřebuje možnost kupovat státní dluhopisy co nejdříve, říká Schillerová

„Předmětem jednání s guvernérem ČNB, panem premiérem, mnou a pány předsedy sněmovních stran byla novela zákona o ČNB, kterou vláda schválila tento týden. S premiérem jsme vysvětlovali, v čem je ta novela důležitá a proč je třeba ji přijmout, ideálně v nějakém zrychleném procesu,” řekla k jednání Schillerová.

Novela má centrální bance umožnit kupovat na sekundárním trhu vládní dluhopisy včetně těch s delší splatností. „Samozřejmě ČNB nemůže kupovat dluhopisy přímo od státu,” zdůraznila Schillerová. Centrální banka momentálně smí obchodovat s nástroji se splatností do jednoho roku a jen s bankami, spořitelnami a úvěrními družstvy. Novela má toto omezení zrušit.

Schillerová podle svých slov chtěla s premiérem Babišem opozici vysvětlit důležitost novely. Opozice předtím zablokovala projednání zákona ve zrychleném řízení.

„Je velmi důležité, aby ČNB mohla využít toto protikrizové opatření a vstoupit na trh se státními dluhopisy. Už dnes může na sekundárním trhu kupovat dluhopisy se splatností jednoho roku. My ale chceme, aby měla možnost kupovat i střednědobé a dlouhodobé,” řekla ministryně financí.

„ČNB tak dostane na trh více likvidity a nám se bude dařit prodávat dluhopisy za výhodnější úrok. Jde o běžnou praxi ECB a řady dalších centrálních bank,” zdůraznila Schillerová.

Podle ní je toto ustanovení novely zákona o ČNB připraveno už pět let a celou dobu se nedaří novelu prosadit.

„Hlavní důvod pro nepodpoření záměru ČNB byl patrně argument, že tuzemský bankovní sektor má dostatek likvidity, a není tak potřeba provádět kvantitativní uvolňování po vzoru jiných zemí, a není tak ani nutné zákon projednávat v režimu legislativní nouze,“ komentoval hlasování poslanců hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Obavy o úspory drobných střadatelů

Novela, kterou se mají poslanci opět zabývat v dubnu, vyvolala dohady o dopadu na drobné střadatele. „Celkový objem nákupů by určitě nebyl tak velký, aby ohrozil úspory obyvatel, jde o spíše technické opatření pro udržení funkčního trhu vládních dluhopisů,“ uvedl k tomu Seidler na dotaz Novinek.

„Celá řada zemí postupuje obdobně, nejde tak z pohledu finančních trhů o žádný nevídaný požadavek. To, že uvedené kroky centrálních bank mají své stinné stránky a mohou vést k případným rizikům později, je nepochybné, ale v tuto chvíli se hraje o akutní záchranu ekonomiky a snahu za každou cenu zklidnit paniku na finančních trzích,“ uzavřel ekonom.

V posledních dnech k obdobným krokům přistoupily kromě hlavních světových centrálních bank také například centrální banka Polska nebo Rumunska.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků