Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Plán obnovy cílí na energetiku i vlaky

Digitální zabezpečení železnic, rychlý internet do škol, dotace na elektromobily pro firmy či elektrobusy pro Prahu, zateplování budov, budování přehrad a mokřadů nebo vznik národního onkologického centra. To je jen pár příkladů, jak by Česko mohlo v nejbližších letech utratit miliardy korun ze zvláštního fondu EU určeného k obnově po covidu.

Ilustrační foto Foto: Jaroslav Soukup, Novinky
Plán obnovy cílí na energetiku i vlaky

Národní plán obnovy nyní dokončuje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) spolu s vládou. Jedná se až o 172 miliard korun přímých dotací a vedle toho o možnost čerpání výhodných úvěrů, MPO zatím mluví o 18 miliardách.

Přes 40 procent sumy má jít do zelených technologií

Ke schválení do Bruselu má plán být odeslán do konce dubna. Opozice přípravy kritizuje a žádá, aby ho schválila i Sněmovna. Mimo jiné se obává, aby miliardy nešly tzv. do betonu, třeba dopravních staveb, na něž je možné využít jiné eurodotace.

„Do betonu nejde nic. Zdroje, které jdou do dopravy, jsou ve výši 22 miliard korun, a ty jdou do železnice ve smyslu digitalizace, zabezpečovacích systémů a posílení bezpečnosti v oblasti železnic. Budeme tím financovat nejmodernější trendy,“ řekl Právu ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Podmínkou jsou ekologie a digitalizace

Největší část peněz má podle něj jít do infrastruktury spojené s čistou mobilitou, ochranou ovzduší, klimatickou změnou, cirkulární ekonomikou, do energetiky a dopravy. „Ruku v ruce s tím jde oblast vzdělávání,“ dodal.

Plány jednotlivých zemí musí schválit Evropská komise. Podle základní unijní dohody musí jít nejméně 37 procent obdržené sumy do „zelených“ technologií, pětina má pak podpořit digitalizaci. V případě ČR by tak měly jít další miliardy i do budování solárních elektráren.

Ministerstvo zveřejnilo na stránkách www.planobnovycr.cz už poměrně detailní rozpočet klíčových pilířů a jejich částí. Některé jsou hodně konkrétní, některé obecnější a některé trochu tajemné, jako „cirkulární řešení v podnicích“. Z hlavních pilířů by největší část, 42 procent, měla jít na ekologii a 18 procent na digitalizaci.

Úřad tvrdí, že do výsledné podoby ještě může zasáhnout i veřejnost. „Ve čtvrtek 8. dubna bychom chtěli uspořádat online veřejnou debatu, které se bude moct zúčastnit úplně každý,“ sdělila náměstkyně ministra pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.

Různé organizace či hejtmani přicházejí s dalšími požadavky a nápady, třeba na budování cyklostezek nebo výsadbu zeleně. Za zájmy svých resortů bojují i jednotliví ministři. Schvalování plánu na vládě nejspíš nebude na krátkou debatu.

„Dělám maximum pro to, aby se (ministři) nerozhádali. Je to nevděčná úloha, ale musím udělat finální rozhodnutí,“ řekl Havlíček.

„Chápu všechny požadavky resortů, zainteresovaných platforem, asociací, svazů, poslaneckých a senátních výborů, ale nelze to dělat tak, že kdo si o co řekne, tak mu tam automaticky přidáme a jenom tu sumu třeba trochu snížíme. Pak z toho budeme mít trhací kalendář, utratíme skoro 200 miliard korun, ale ve finále to nepřinese efekt,“ uzavřel.

Pilíře Národního plánu obnovy v ČR (poměr z částky 172 mld. Kč)
Fyzická infrastruktura a zelená tranzice72,2 (42%)
Vzdělávání a trh práce37,84 (22%)
Digitální transformace30,96 (18%)
Zdraví a odolnost obyvatel13,76 (8%)
Výzkum, vývoj a inovace12,04 (7%)
Instituce, regulace a podpora podnikání5,16 (3%)
Zdroj: MPO  
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků