Článek
Koronavirus razantně promění cestovní ruch. „V soukromém cestovním ruchu nastane oživení hned. Lidé budou chtít cestovat k moři a do hor,“ řekl Felbermayr. Strukturální změny nastanou v obchodní turistice. „Bude méně letů a méně kongresové turistiky. To se odrazí především na ekonomice městských hotelů,“ dodal.
Covid udělal z desítek lékařů a vědců miliardáře
S ohledem na pomoc, kterou slibují politici, Felbermayr uvedl, že náhrady zisku by byly vhodné pro gastronomický průmysl. „Pokud by se o měla náhrada zisku dostat do maloobchodu, existuje riziko masivní nadměrné kompenzace,“ uvedl ekonom. Podpora je podle něj pro tyto společnosti, alespoň z dlouhodobého hlediska, příliš štědrá. „Když stát pomáhá společnostem, mělo by to být co nejspravedlivější,“ uzavřel.
Institut očekává v letošním roce růst hrubého domácího produktu o 3,1 procenta. „Pokud pandemie v létě ustoupí, dosáhne ekonomika předkrizové úrovně ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku,“ uvedl Felbermayr. Normalizace úrovně zaměstnanosti se očekává o něco později.
Nálada v německých firmách se zlepšila
Analytici německého statistického úřadu tvrdí, že koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, v loňském roce pracovalo v průměru 44,8 milionu lidí. To bylo o 1,1 procenta méně než v roce předchozím. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 76 tisíc lidí méně, respektive o 0,2 procenta.
Ford bude svůj nový elektromobil vyrábět v Německu
V Německu se podíl výdělečně činných lidí zvyšoval nepřetržitě od roku 2007 a růst země vykázala i v letech 2008 a 2009 za celosvětové hospodářské a finanční krize. Ještě v roce 2019 růst počtu výdělečně činných dosáhl 0,9 procenta. Analytici nicméně očekávali brzké zastavení tohoto růstu, neboť potenciál zaměstnanosti se z demografických důvodů přiblížil svým limitům. Demografické změny se doposud dařilo kompenzovat vyšší zaměstnaností německého obyvatelstva a také příchodem zahraničních pracovních sil.
Merkelová zatrhla „bezpečným přístavům” převzetí migrantů
Největší propad v loňském roce vykázaly služby, kde počet výdělečně činných klesl o 281 tisíc, respektive o 0,8 procenta. Ve službách byla nejvíce zasažena odvětví obchodu, dopravy a pohostinství, která přišla o 207 tisíc výdělečně činných lidí, naopak růst o 153 tisíc pozic vykázalo zdravotnictví, vychovatelství a veřejné služby. Celkem ve službách loni pracovalo asi 33,5 milionu lidí.
Počet lidí bez výdělečné činnosti v Německu podle mezinárodně srovnatelných měřítek loni proti předchozímu roku vzrostl o 474 tisíc na 1,85 milionu. Počet zaměstnatelných lidí, což je součet výdělečně činných a nezaměstnaných, ve stejném časovém období vzrostl o 42 tisíc na 46,5 milionu, což odpovídá růstu o 0,1 procenta.