Hlavní obsah
Vizualizace vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe Foto: Sdružení D-O-L

Ochránci ani města nechtějí kanál Dunaj-Odra-Labe. Zničí unikátní biotopy

Nejen meandry Odry u Bohumína, ale v ohrožení jsou i Poodří a další biotopy, pokud se začne stavět vodní koridor Dunaj–Odra–Labe (DOL). Jsou o tom přesvědčeni zástupci měst, kterých se má kanál dotknout, i ochránci přírody. Naopak ti, kdo si stavbu přejí, věří, že trasa je navržena tak, aby přírodní zákoutí ve Slezsku i na Moravě ovlivnila co nejméně.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe Foto: Sdružení D-O-L
Ochránci ani města nechtějí kanál Dunaj-Odra-Labe. Zničí unikátní biotopy

Podle vedoucího Správy CHKO Poodří Jana Klečky se se stavbou kanálu pojí řada problémů. „Výrazně by se změnil charakter krajiny. Vznikne nová souvislá bariéra, která nutně ovlivní fungování přírodních systémů i užívání krajiny člověkem,“ řekl Právu s tím, že je nutné počítat také se změnou hydrologických poměrů.

Klečka přiznal, že postavit DOL tak, aby přírodu neovlivnil, nelze: „V případě jakékoli varianty ke škodlivým zásahům do přírodních hodnot území dojde.“

Příprava splavnění z Ostravy do Koźle

O přípravě první fáze DOL rozhodla vláda přede dvěma týdny. Zadala přípravu splavnění koridoru z Ostravy do Koźle v Polsku. Trasa nyní musí projít vyhodnocením vlivu stavby na životní prostředí, tzv. EIA.

Pokud se tento úsek stavět začne, má být hotov v roce 2031. Pro přípravu a stavbu úseku z Ostravy na hranice s Polskem uvolnila vláda zhruba 15 miliard korun, dalších 29 miliard by měla stát polská část koridoru od hranic do Koźle.

Případná stavba koridoru Dunaj–Odra by si podle odhadu vyžádala dalších 283 miliard, celý DOL by přišel na 585 miliard korun. „Neberme to tak, že příroda má nějaké hranice,“ připomněl bývalý vedoucí CHKO Poodří a člen ČSOP Studénka Ivan Bartoš.

S argumenty, že pokud se kanál vyhne u Bohumína chráněným meandrům Odry, nezničí je, Bartoš nesouhlasí. „Kde budou brát vodu, aby meandry fungovaly? Aby zůstaly stejné jako dosud, musí tam téct voda naplno. Pokud se z toho udělá takzvaná rezervace a nebudou tam záplavy a další běžné jevy, řeka umře. Odra musí mít stávající sílu, aby meandry žily i nadále,“ vysvětlil.

Nejen meandry

Meandry však jsou, jak řekl Bartoš, jen jednou z lokalit ohrožených DOL. Pokud bude stavba kanálu pokračovat od Ostravy na jih, kolem Poodří a dál přes Novojičínsko, budou nenávratně zničeny desítky dalších přírodních lokalit.

„Pro CHKO je naprosto důležité, aby měla i vodní zázemí, odkud voda do Poodří teče. A to nejsou jen toky, ale také prameny a studánky,“ popsal.

Například jen na okraji Poodří jsou podle Bartoše desítky vývěrů podzemní vody a řada studánek, do některých chodí dodnes lidé pro pitnou vodu. „Pokud by kanál sahal až k letišti, přeruší se podzemní vody a Poodří se navždy změní. Zmizí dubové lesy,“ tvrdí ochránce přírody, jenž se obává i o ledňáčky, kteří poblíž vývěrů a studánek hnízdí.

Pokud dojde k první fázi stavby kanálu, dotkne se nejvíce dvou měst. Bohumín odmítá původní variantu, která by vedla kanál přímo chráněnými meandry Odry. A nelíbí se mu ani trasa po pravém břehu řeky přes zastavěné území, která by místní čističku umístila na ostrov a dlouhodobě blokuje rozvoje částí Šunychl a Starý Bohumín.

„Podporujeme levobřežní variantu, která vede přes Polsko, mimo zastavěné území, je kratší a neohrozí meandry,“ nastínil bohumínský starosta Petr Vícha (ČSSD) s tím, že stejnou trasu chtějí i sousední polské Krzyżanowice.

Vícha je přesvědčen o tom, že kanál přímo Bohumínu nepřinese nic. „Mohl by ale pomoci odvádět vodu při povodni. Pro Bohumín je však prioritou, aby co nejdříve zmizel z územního plánu a město se mohlo rozvíjet,“ doplnil.

Krokem vlády není nadšená ani Ostrava. „Změna vodního režimu bude mít až likvidační vliv na stávající vodní a nivní biotopy včetně chráněných rostlin a živočichů, a to nejen v místě stavby, ale v celé široké nivě řeky Odry,“ upozornila náměstkyně ostravského primátora pro životní prostředí Kateřina Šebestová (ANO). Kanál má podle ní uškodit i prameništi pitné vody Nová Ves-Dubí.

Vadí i desítkám měst a obcí

„Zahloubení kanálu a následná hladina podzemní vody budou znamenat také problém pro zakládání staveb, statika současných budov může být narušena. Zkanalizování Odry a její budoucí sklon budou mít za následek, že vody v řece bude méně a bude se kazit,“ uvedla Šebestová.

K odpůrcům stavby kanálu patří také dalších 56 starostů obcí a měst mezi Ostravou a Přerovem, ekologové či akademici z Ostravské univerzity.

DOL má však i řadu zastánců. Tím nejznámějším je prezident Miloš Zeman, spolu s ním jej prosazují i někteří experti na vodní dopravu či průmyslníci a podnikatelé, hlavně z Moravskoslezského kraje.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků