Hlavní obsah

Němečtí důchodci nově míří na penzi do Česka i na Slovensko, je to levnější

Právo, Vladimír Plesník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Němečtí senioři stále častěji míří na penzi do středoevropských zemí. Důvody jsou jednoznačně finanční. Náklady na péči o důchodce jsou totiž v SRN nesrovnatelně vyšší, než například v České republice nebo na Slovensku. Ti, kdo se ze své vlasti na stáří odstěhovali, ale mnohdy přiznávají, že se jim stýská.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Článek

Bertha Z. (78) dotelefonovala a usmívá se. Udělalo jí dobře, že slyšela dceru. Německá důchodkyně ze Stuttgartu našla druhý domov v zařízení Bonavita v Pohronském Ruskově ve Slovenské republice, asi 910 km od bývalého bydliště, a občas se jí stýská.

Když Němec Artur Frank otevřel před sedmi lety první domov pro německé a rakouské seniory v Číčově na jihu Slovenska, nevěděl, do čeho jde.

Kolika lidem dosud zprostředkoval dlouhodobý pobyt v Česku, Maďarsku, Slovensku a Polsku, Frank, zakladatel a majitel firmy Senior Palace, přesně neví. „Mohu ale říci, že zájem výrazně stoupá.“ Odpočinek na Slovensku podle listu Bild zvolil během pěti let dvojnásobek Němců starších 65 let – z 307 jejich počet stoupl na 615.

Němečtí senioři se stále častěji stěhují do zahraničních zařízení, protože náklady na tuto péči jsou v SRN vysoké. Někteří soukromí poskytovatelé zdravotní péče proto v cizině pro německé seniory rovnou stavějí domy.

Také státní zdravotní pojišťovna se ohlíží, zda by se o své zákazníky nepostarala raději za hranicemi Německa. Přitom zákonodárství EU neumožňuje, aby státní zdravotní pojišťovny uzavíraly smlouvy se zahraničními zdravotnickými a sociálními institucemi. V roce 2011 žilo v maďarských domovech pro seniory na 7200 německých mužů a žen, 3109 jich trávilo stáří v Česku.

Foto: Focus, ti, Právo

Podle úřadů nemůže více než 400 tisíc německých seniorů hradit rostoucí náklady na život v tamních penziónech. Jejich počet ročně roste o pět procent.

Odborníci varují, že jde o časovanou bombu: počet Němců, kteří nemají na to, aby si doma zaplatili léčbu či péči, roste. Ulrika Mascherová z nevládního Německého sociálního spolku (VdK) britskému listu The Guardian řekla: „Nemůžeme připustit, aby lidé, kteří tvrdou prací vybudovali německý blahobyt, byli na stará kolena odesláni do ciziny. Je to nelidské.“

„Vývoz penzistů?“

Němečtí senioři sami říkají, že neměli jinou možnost, protože náklady na život jsou v některých zemích podstatně nižší, zatímco standardy péče vyšší než ve Spolkové republice.

Mnozí ale připustili, že se jim z Německa moc nechtělo. Některé německé spolky a také část médií „vývoz penzistů“ už ostře napadly.

Artur Frank však podobný názor považuje za přitažený za vlasy. „Mnozí z nich jsou tady z vlastní vůle či po citlivém rozhodnutí rodin. Ty dobře vědí, kde je starším lidem lépe,“ prohlásil v televizi SAT 1.

Ačkoli teď střední Evropa „frčí“, zdaleka se nemůže měřit se Středomořím: to nabízí německým i rakouským penzistům navíc sluneční paprsky.

„Do Španělska a Francie se stěhují němečtí důchodci už přes třicet let. Maďarsko či Slovensko v tom zůstávají nováčky. O to zajímavější je tak prudký růst nynějšího zájmu,“ uzavírá Frank.

Reklama

Výběr článků

Načítám