Hlavní obsah

Mimořádné zdanění bank: až 60 miliard

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nová daň z mimořádných zisků, kterou zvažuje vláda, by se nemusela týkat pouze energetických firem, ale i bank.

Foto: David W Cerny, Reuters

Ilustrační foto

Článek

Státu by to mohlo příští rok přinést necelých 60 miliard korun navíc. Využít by se mohly například na pomoc firmám a domácnostem s rostoucími výdaji na energie. Po svém setkání s řediteli největších bank v Česku to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku
Mojmír Hampl, Národní rozpočtová rada

Ten, jak uvedl v ČT, dostal od Národní rozpočtové rady (NRR) analýzu, podle které by stát při čtyřicetiprocentní dani z mimořádných zisků od finančních ústavů získal v příštím roce 39 miliard korun, při padesátiprocentní 49 miliard korun, při šedesátiprocentní dani 59 miliard.

Případná mimořádná daň by prošla legislativním procesem do konce roku, tvrdí šéfka TOP 09

Ekonomika

Využít na dotace

Jen pro porovnání, u energetických firem by podobná daň, které Stanjura říká válečná, mohla při stejném zdanění jako u bank vynést podle NRR mezi 27 a 40 miliardami korun.

Peníze získané zdaněním bank by Stanjura využil třeba na dotace, kterými chce vláda snížit ceny energií.

Pro příští rok na pomoc firmám a domácnostem vyčlenil Fialův kabinet 50 miliard korun. „Pokud by mimořádné příjmy byly v této výši, je logické, že se použijí na tyto mimořádné výdaje,“ uvedl ministr. Po­dle jeho dřívějších slov by mohla vláda definitivně rozhodnout zhruba do 10. září.

Bankovním ústavům navyšují zisky vysoké úroky u centrální banky, energetické společnosti vydělávají na vysokých cenách elektrické energie. Například čtveřice největších bank v Česku v letošním prvním pololetí vydělala 33,7 miliardy korun, což je proti stejnému období loni nárůst o 12 miliard, tedy o 55 procent. Energetická skupina ČEZ pak měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy, meziročně o 32 miliard korun vyšší.

Česká pošta dostane státní podporu 7,5 miliardy, schválila EU

Ekonomika

Skeptická opozice

Zavedení daně z mimořádného zisku, která by platila po omezenou dobu, se obecně nebrání ani předsedkyně Poslanecké sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. O parametrech se podle ní bude debatovat v následujících týdnech, k případnému schválení v legislativním procesu by pak mělo dojít do konce roku.

Poněkud skepticky se k zavedení daně z mimořádného zisku, které se také říká windfall tax, staví exministryně financí Alena Schillerová (ANO), po­dle níž by si to koaliční strany měly nejprve projednat za zavřenými dveřmi. „Je to něco, co neřeší strukturální deficit rozpočtu, řeší to přechodnou dobu,“ řekla Schillerová na CNN Prima News.

Vláda navíc podle ní nevy­užívá při řešení současné situace všechny možnosti, které má. Například příjmy z dividendy ČEZ či mimořádné inflační příjmy do rozpočtu. Ty jsou například z daně z přidané hodnoty.

Podle vyjádření předsedy Národní rozpočtové rady a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Mojmíra Hampla ale podobná daň není úplně od věci. „Tento příjem je možná nejméně škrtící pro ekonomiku a zároveň pomáhá tomu, aby veřejné rozpočty nedělaly větší zadlužení. To znamená, aby si stát nepůjčoval další peníze,“ ocitovala Hampla ČT.

Stanjura: Zvažujeme válečnou daň

Ekonomika

Konec podpory

Ministr Stanjura podle ČT také hledá možnosti, jak by státní rozpočet mohl v příštím roce ušetřit. Jednou z možností je, že by snížil nebo zrušil podporu stavebního spoření. V jeho rámci spořící lidé dostávají deset procent spořené částky, maximálně však dva tisíce korun ročně.

„Je to věc, kterou budeme zvažovat,“ řekl. Státní kasa by tak podle něj mohla ušetřit více než čtyři miliardy ročně. Opozice s tím nesouhlasí, omezilo by to podle ní přístup lidí k vlastnickému bydlení.

Reklama

Výběr článků

Načítám