Hlavní obsah

Milionářská daň 100 procent, obří zadlužení a konec eura. I to může čekat Francii

Novinky, Bohumír Žídek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud by francouzští prezidentští kandidáti po vítězství ve volbách splnili všechny sliby, významně by to zamávalo s vývojem státního dluhu. Sliby nacionalistky Le Penové by znamenaly navýšení státního dluhu o 98 miliard eur (2,6 biliónu koun). Krajně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon by i přes velké navýšení daní zemi zadlužil dalšími 119 miliardami (3,2 biliónu korun). Vyplývá to z analýzy Institutu Montaigne.

Foto: Reuters

Kandidáti na úřad prezidenta Francie (zleva): Francois Fillon, Benoit Hamon, Marine Le Penová, Emmanuel Macron a Jean-Luc Melenchon

Článek

Podle průzkumu televize BFM a časopisu L’Express zveřejněném v pátek by první kolo vyhrál centrista Emmanuel Macron se 24 procenty. Marine Le Penová by skončila druhá s 21,5 procent. Na třetím místě by s 20 procenty skončil kandidát republikánů François Fillon, krajně levicový Jean-Luc Mélenchon by obdržel 19,5 procenta hlasů. [celá zpráva]

Fillon: úspory a nízké daně

Reformní ekonomický program konzervativce Francoise Fillona počítá se škrty ve výši 66,6 miliardy eur (1,8 biliónu korun). Po započtení navrhovaných nových výdajů, razantního snížení daní, ale i nových daňových příjmů by jeho realizace znamenala roční úsporu 11,3 miliardy eur (305 miliard korun).

Foto: Philippe Wojazer, Reuters

François Fillon

„Z tohoto úhlu pohledu je nejambicióznější Fillon, který zároveň slibuje výrazné snížení deficitu státního rozpočtu. To by ve střednědobém horizontu znamenalo stimul pro růst HDP, v krátkodobém horizontu však náklady,“ komentovala Fillonovy plány pro Novinky ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.

Sám Fillon připouští krátkodobý nárůst deficitu, nicméně do roku 2022 již chce dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. Pravicový kandidát nerozporuje členství země v eurozóně.

Macron: deficit pod třemi procenty HDP

Snižovat státní výdaje chce i favorizovaný centrista Macron, který by poškrtal 35,5 miliardy eur (958 miliard korun). Zároveň však počítá i s novými výdaji 16 miliard eur (432 miliard korun).

Foto: Robert Pratta, Reuters

Mírným favoritem voleb je centrista Emmanuel Macron

I on chce snižovat daně, i když méně výrazně než Fillon, zároveň by do rozpočtu přinesl méně nových daňových příjmů. Nakonec by tedy ušetřil jen 1,3 miliardy eur (35 miliard korun) ročně.

Macron nadšeně podporuje členství země v eurozóně. Jeho cíl je držet deficit pod třemi procenty HDP, k čemuž maastrichtská kritéria zavazují všechny země eurozóny. Mnohé z nich, včetně Francie, to však nedodržují.

Ostatní tři z pěti hlavních kandidátů by dále prohlubovali zadlužení země. Kupodivu nejméně by narostlo zadlužení při realizaci ekonomického programu socialisty Benoîta Hamona, s jehož postupem do druhého kola se však již nepočítá.

Jak by se realizace předvolebních slibů promítla do státního rozpočtu
(mld. eur)Nové výdajeŠkrtySnížení daníNové daňové příjmySaldo
Fillon11,966,655,612,211,3
Macron1635,5234,81,3
Hamon1042,510,821,6-90,7
Le Penová1021,61820-98,4
Mélenchon2088788,5-118,5
Zdroj: Institut Montaigne, Les Echos, h/t: Americo Herman

Hamonův ekonomický program počítá s navýšením výdajů o 104 miliardy eur (2,8 biliónu korun). Zároveň počítá se zvyšováním daňových výnosů a kosmetickými škrty. Celkově by realizace jeho slibů do francouzského rozpočtu zatnula sekeru 90,7 miliardy eur (2,44 biliónu korun).

Le Penová: biliónové zadlužení a frexit

Ještě více by Francii zadlužila Le Penová. Podle Institutu Montaigne by její sliby přišly Francii na 98,4 miliardy eur ročně (2,65 biliónu korun). Ráda by na jedné straně snížila zdanění práce malým firmám, na druhé straně chce zavést desetiprocentní daň na firmy, které zaměstnávají cizince, uvedla agentura Bloomberg.

Foto: Pascal Rossignol, Reuters

Marine Le Penová obklopené příznivci při projevu v Paříži

„Program Le Penové nese prvky protekcionismu, patriotismu a měnové autonomie,“ shrnula požadavky krajně pravicové kandidátky Steckerová.

Výrazným prvkem ekonomického programu Le Penové je požadavek na návrat franku a vystoupení z EU, takzvaný frexit.

„Přestože je frexit málo pravděpodobný, nejistota s ním spojená by mohla ve Francii spustit recesi a negativně ovlivnit hospodářství celé eurozóny,“ domnívá se ekonomka. [celá zpráva]

Mélenchon se inspiruje jihoamerickými komunisty

Nejradikálnějším kandidátem - přinejmenším z ekonomického hlediska - kupodivu není Le Penová, ale krajně levicový Mélenchon, který má stále větší šance na postup do druhého kola.

Kandidát podporovaný komunistickou stranou, v jejíchž barvách v minulosti i kandidoval, obdivuje například kubánského diktátora Fidela Castra nebo zakladatele takzvaného bolivarského socialismu ve Venezuela Huga Cháveze.

„Mélenchonův volební program pak přináší agresivní veřejné investiční výdaje, které by byly financované z vyšších daní vyšších příjmových skupin a firem,“ uvedla Steckerová.

Program Mélenchona by podle ní znamenal vyšší inflaci a zhoršení veřejných financí. Navíc chce znovu vyjednat podmínky členství v EU a eurozóně. Podle Bloombergu usiluje mimo jiné o zrušení závazku držet deficit pod třemi procenty HDP.

Součástí Mélenchonova programu je radikální daňová reforma. Počítá s progresivní daní z příjmu a zavedením celkem čtrnácti příjmových pásem. Příjmy přesahující 150 tisíc eur (čtyři milióny korun) ročně by přitom zdanil sazbou 75 procent. U příjmů nad 200 tisíc už by to bylo 80 procent, nad 300 tisíc 90 procent. Veškeré příjmy nad 400 tisíc eur ročně pak chce Mélenchon zkonfiskovat úplně.

Zdanění příjmu podle Mélenchona
Roční příjemMěsíční příjem (eur)Daňová sazba (%)
Nad 400 00033 333100
300 00025 00090
200 00016 66780
150 00012 50075
125 00010 41770
100 0008 33360
80 0006 66755
70 0005 83350
60 0005 00040
50 0004 16735
40 0003 33328
30 0002 50016
20 0001 6678
Do 10 0008334
Zdroj: Contrepoints, h/t: Americo Herman

Realizace jeho předvolebních slibů by znamenala navýšení výdajů o 208 miliard eur ročně (5,6 biliónu korun). Zvýšením daní a kosmetickými úsporami by však pokryl jen necelých 90 miliard eur, takže by zadlužení země prohloubil o 118,5 tisíc eur (3,2 biliónu korun) ročně.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám