Hlavní obsah

Poslední debata kandidátů na francouzského prezidenta ve stínu útoku v centru Paříže

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Paříž

Kandidáti na francouzského prezidenta ve čtvrtek v posledním vystoupení v přímém přenosu veřejnoprávní televize France 2 před nedělním prvním kolem voleb vesměs zopakovali svá známá stanoviska. Debata proběhla ve stínu útoku v Paříži, který všichni odsoudili

Foto: ČTK/AP

Francouzští prezidentští kandidáti s nejvyššími preferencemi. Zleva: konzervativec François Fillon, centrista Emmanuel Macron, radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon, krajně pravicová Marine Le Penová a socialista Benoît Hamon.

Článek

Centrista Emmanuel Macron, který vede předvolební preference, slíbil urychlení výstavby nových bytů, aby zabránil růstu cen nemovitostí a nájmů, které způsobují bytovou krizi. Levicový radikál Jean-Luc Mélenchon hovořil o potřebě obnovy rovnostářštější společnosti, nacionalistka Marine Le Penová o nutnosti opuštění eura a tvrdšího boje proti terorismu.

Kandidáti se vyslovovali také k večernímu útoku v Paříži – vyjadřovali účast příbuzným mrtvého policisty a jeho zraněných kolegů. Mélenchon zdůraznil, že demokracie ve Francii se nenechá násilím zastrašit. Fillon řekl, že je potřeba světová mobilizace a nelítostný boj proti zahraničnímu i domácímu islamismu. Vyslovil se pro zákaz salafismu, jakožto konzervativního islamismu zpochybňujícího základy francouzské republiky.

Dlouhá debata

Všech 11 politiků dostalo nejprve příležitost se vyjadřovat od 20.00 SEČ po čtvrt hodině samostatně a poté přišlo na řadu společné vystoupení na pódiu u řečnických pultů.

První vystoupil na základě losu Mélenchon, kterého předvolební preference řadí na třetí místo a který opět kladl důraz na zavedení větší rovnosti v zemi. Dosáhnout toho chce zavedením 14 příjmových kategorií, z nichž ta nejvyšší nad 35 000 eur měsíčně by platila 90procentní daň. Zdůvodnil to potřebou snížení daňové zátěže vůči středním vrstvám. Slíbil také zaručené zaměstnání pro ty, kteří chtějí pracovat, a to rozšířením zejména veřejně prospěšných prací, jejichž náklady na financování by nesl stát.

Le Penová nepřekvapila

Le Penová, která je nyní v preferencích druhá, zopakovala potřebu návratu k národní měně, protože jinak je razantní domácí ekonomická politika s prorůstovými a proinvestičními opatřeními nemožná. Jiná cesta, kterou odmítá, je snižování sociálních dávek. Zároveň odmítla, že by razantně zdražil dovoz, včetně ropy, podle ní by frank oslabil jen v řádu několika procent.

Proti Evropské unii zaútočila ještě jednou v souvislosti s uzavřením migrační dohody s Tureckem, která výměnou za miliardy eur zastavila příliv migrantů a uprchlíků do Evropy. Le Penová obvinila německou kancléřku Angelu Merkelovou, že vše dojednala s Ankarou bez opravdové konzultace s ostatními členy EU, které tak vystavila tureckému „vydírání”. Hovořila přitom o dalším příkladu národního ponížení Francie.

Le Penová zopakovala také potřebu uzavření a kontroly hranic. Zdůraznila rovněž potřebu zostření boje proti teroru zejména pomocí důkladnějšího vyhošťování imigrantů či naturalizovaných Francouzů s plným trestním rejstříkem. I ona uvedla, že hodlá v závažnějších krocích využívat referenda, protože vše hodlá dělat ve „jménu lidu”.

Macron chce zrušit daně z nemovitostí

Macron potvrdil svůj záměr zrušit většinu daní z nemovitostí, aby ulehčil vlastnictví v bytové oblasti. Kladl důraz na potřebu na investice do školství, snížení počtu žáků ve třídách, aby zlepšil podmínky jejich vzdělávání. Zkritizoval současné poměry s „pokrytectvím rovnostářství”, kde se podle něho kvalita výuky prudce propadá. Zdůraznil také potřebu investic do celoživotního vzdělávání.

V zahraniční politice se postavil na stranu Západu ohledně postoje k syrskému režimu prezidenta Bašára Asada, kterého je podle něho zapotřebí zbavit všech chemických zbraní. Vyslovil se pro bezpodmínečnou likvidaci Islámského státu a zajištění fungujícího státu, tedy zabránění situace, která vznikla po pádu diktátorských režimů například v Iráku nebo v Libyi.

Pravicový konzervativec François Fillon, který se o třetí místo v preferencích dělí s Mélenchonem, se v otázce Sýrie vyslovil pro konstruktivní spolupráci s Ruskem, bez jehož souhlasu nejde zbavit Sýrii Asadova režimu.

Zdůraznil potřebu reformy státního byrokratického systému a varoval, že státní úředníci budou muset pracovat více a lépe při menším počtu, pokud chtějí vydělávat více a mít jistotu zaměstnání. Řekl také, že lituje, že se mu v době, kdy byl premiérem, nepodařilo zlepšit situaci ve Francii zejména v oblasti nezaměstnanosti, a slíbil, že učiní, co je v jeho silách, pokud se mu podaří být prezidentem.

Reklama

Výběr článků

Načítám