Hlavní obsah
Buldozer přesouvá uhlí těžaře Murray Energy v Ohiu Foto: Joshua Roberts, Reuters

Evropa končí s uhlím, Česko nespěchá

Švédsko se uplynulý měsíc stalo třetí evropskou zemí, která ukončila výrobu elektřiny z uhlí. Jen o pár dní dříve oznámilo uzavření své poslední uhelné elektrárny ve Štýrsku Rakousko. Už před čtyřmi lety s uhlím skoncovala Belgie, další země ji chtějí v blízkých letech následovat. S odklonem od uhelných zdrojů počítá i Česko, ale pozvolnějším.

Buldozer přesouvá uhlí těžaře Murray Energy v Ohiu Foto: Joshua Roberts, Reuters
Evropa končí s uhlím, Česko nespěchá

Provozovatelská společnost Stockholm Exergi označila uzavření kogenerační jednotky Värtaverket, jež dodávala elektřinu a teplo obyvatelům švédského hlavního města od roku 1989, za historický milník na cestě k uhlíkové neutralitě.

„Naším cílem je, aby veškerá naše produkce pocházela z obnovitelných a recyklovatelných zdrojů energie,“ sdělil podnik v prohlášení. Tento provoz ukončil o dva roky dříve, než původně zamýšlel, a stejně tak poslední topnou sezonu završil díky mírné zimě s předstihem.

Také Rakousko hovoří o stoprocentní výrobě z obnovitelných zdrojů do deseti let. Dosáhnout toho ale nebude snadné. Jasný plán chybí, přičemž čtvrtina elektřiny v zemi stále pochází z fosilních zdrojů. Jak napsal webový žurnál o fotovoltaice PV Magazine, fotovoltaickou kapacitu by bylo třeba desetinásobně navýšit, aby se dosáhlo cíle.

Podle ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerové však má přechod na obnovitelné zdroje v alpské republice i strategický a finanční význam. „Utrácíme 10 miliard eur (ročně) za dovoz uhlí, ropy a plynu,“ řekla Gewesslerová.

Poslední odstavená kogenerační jednotka na uhlí i zemní plyn v Mellachu má zůstat jen jako záložní zdroj. Současně z něj však chce provozovatelská společnost Verbund vytvořit vývojové inovační centrum. Široké možnosti pro inovace jsou podle rakouské vlády také jedním z důvodů, proč opustit špinavé uhlí a vydat se plně cestou nových zdrojů. Verbund chce v Mellachu zkoumat např. vodíkové zdroje a rozvíjet bateriová uložiště.

Elektrárny pomalu odstavuje také ČEZ

Uhlí je v EU viditelně na ústupu, což urychlilo také zdražení emisních povolenek. Větrníky a solární zdroje v Unii tak loni poprvé vyrobily víc elektřiny než uhelné elektrárny. S odstavením uhelných elektráren počítají v příštích pěti letech i Francie, Slovensko, Portugalsko, Velká Británie, Irsko a Itálie, další země budou následovat do konce dekády, aby dostály závazkům v pařížské klimatické dohodě.

Česko je v tomto ohledu spolu s Polskem, Bulharskem i Německem na chvostu, ačkoliv Němci podíl uhlí na výrobě elektřiny významně snížili. Zcela odstavit uhelné zdroje však plánují až v roce 2038.

Uhelná komise v ČR pracuje se třemi scénáři ukončení těžby: v letech 2030 až 2035, nebo do roku 2045, anebo v letech 2045 až 2050. Souvisí to s přípravou alternativ, resp. s dostavbou jaderných bloků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve Právu řekl, že by preferoval prostřední variantu, do roku 2045. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice bude ale velmi nákladný. Havlíček očekává, že to bude Česko stát přes tisíc miliard korun.

ČEZ, který provozuje většinu uhelných elektráren v Česku, chce do roku 2025 odstavit dva bloky elektrárny v Ledvicích, dva bloky v Dětmarovicích, dva v Mělníku a Prunéřov I. Po roce 2035 má být v provozu jen nadkritický blok v Ledvicích a renovované elektrárny v Tušimicích a Prunéřově. V roce 2025 má instalovaná kapacita uhelných elektráren činit 3,3 GW a v roce 2040 0,7 GW.

S těžbou až do roku 2063 ale počítá společnost Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače. Ta v roce 2013 podepsala se společností ČEZ smlouvu na dodávku uhlí na 50 let pro elektrárnu Počerady. Tu Sev.En Energy získá v roce 2024 právě od ČEZ, který do konce loňského roku nevyužil opci na odstoupení od jejího prodeje.

I v České republice však těžba uhlí dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1990 se vytěžilo přes 110 milionů tun, loni to podle ministerstva průmyslu a obchodu bylo 33,51 milionu tun (30,74 mil. tun hnědého a 2,77 mil. tun černého uhlí). O pouhý rok dříve se vytěžilo o čtvrtinu, tedy o více než 10 milionů tun více.

Ne všichni ale následují trend. Na uhlí závislé balkánské Kosovo, Srbsko i Bosna a Hercegovina naopak uhelné kapacity rozšiřují. Kosovo má také podle Světové banky nejznečištěnější ovzduší v Evropě.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků