Hlavní obsah

Ekonomové: Krátké provizorium nevadí, aspoň by se návrh rozpočtu přepracoval

Právo, Tomáš Volf

Návrh státního rozpočtu pro příští rok se schodkem 320 miliard korun se ve finiši zasekl ve Sněmovně. Menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO) ve čtvrtek stále hledal spojence, s nímž by ho prosadil. Babiš varoval před krizí, pokud by se rozpočet do konce roku neschválil. Ekonomové oslovení Právem na to ale tragicky nenahlížejí.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministryně financí Alena Schillerová.

Článek

Tzv. rozpočtové provizorium nastává, když se do konce roku nepřijme rozpočet pro rok nadcházející. V takovém případě se v novém roce nastavují výdaje podle rozpočtu pro předchozí rok. Pro každý měsíc platí poměrná částka, tzn. celková výdajová částka z loňska se dělí dvanácti. Provizorium pak trvá, dokud se nepodaří schválit nový rozpočet.

Pokud by se získaný čas využil na přípravu kvalitnějšího návrhu rozpočtu, stálo by to jistě za to
ekonomka Helena Horská

Takový scénář by od 1. ledna hrozil. Premiér Babiš poslance varoval, že by to byla „totální krize“ v době, kdy je třeba řešit epidemie, testování, očkování a pomoc postiženým podnikatelům.

„Když bude rozpočtové provizorium, nebude už ministryně financí Alena Schillerová moci reagovat a přesouvat peníze v rámci rozpočtu,“ upozornil. Také Schillerová (za ANO) varovala, že provizorium zvýší nejistotu v těžké době.

Babiš narazil ve Sněmovně do zdi. Jednání o rozpočtu bylo přerušeno

Domácí

Ekonomové oslovení Právem se ale shodli, že případné krátkodobé provizorium by takovým problémem nebylo.

„Rozpočtové provizorium trvající několik týdnů by finanční tragédii nezpůsobilo,“ řekl ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Upozornil, že Schillerová do návrhu beztak nezahrnula očekávaný propad příjmů okolo 100 miliard Kč po snížení daně z příjmů prosazovaném Babišem, takže se rozpočet bude muset z velké části přepracovat.

Schvaluje se něco, co je zcela odtržené od ekonomické reality
ekonomka Helena Horská

„Pokud tedy rozpočet nebude schválen, jeho přepracovávání aspoň nebude zatíženo iluzemi,“ glosoval to Sobíšek.

Ani podle Heleny Horské z Raiffeisenbank by provizorium v řádu dní nebyl zásadní problém, spíš možná naopak. „Pokud by se získaný čas využil na přípravu kvalitnějšího návrhu rozpočtu, který by zohledňoval všechny schválené změny, které zasáhnou do rozpočtu, a zohlednil by se aktuální výhled ekonomiky na rok 2021, stálo by to jistě za to,“ podotkla.

Vládní návrh je podle Horské „jen cárem papíru, který by měl už dávno ležet v koši na tříděný odpad“. „Schvaluje se něco, co je zcela odtržené od ekonomické reality,“ komentovala návrh Horská.

Ministerstvo financí připravuje rozpočtové provizorium

Ekonomika

Analytici také upozornili, že začátkem roku bude moci kabinet vyjít z přesnější ekonomické prognózy, kterou ministerstvo financí nestandardně odložilo z listopadu na leden.

Jak ale poznamenal ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, za provizoria by většina výdajů byla provozního rázu. I když letošní rozpočet s rekordním schodkem 500 miliard Kč a schválenými výdaji za téměř 1865 miliard Kč dává velkou rezervu, stát by investoval jen minimálně a také by se omezil přísun peněz z evropských fondů.

To potvrdil i ekonom České spořitelny Michal Skořepa. „Pokud by tedy některá z organizačních složek státu chystala výdaj, dejme tomu nákup nového informačního systému, přesahující dvanáctinu jejích loňských rozpočtovaných výdajů, bylo by pro ni provizorium problémem,“ upřesnil pro Právo Skořepa.

Podle rozpočtového provizoria se v historii samostatné ČR již dvakrát hospodařilo. Za menšinové soc. dem. vlády Miloše Zemana se nestihl rozpočet schválit do konce roku v letech 1998 a 1999. Provizorium pak ale v letech 1999 a 2000 trvalo vždy jen několik dnů bez nějakého zásadního dopadu na ekonomiku.

Reklama

Výběr článků

Načítám