Daně v ČR jsou pod průměrem unie, ale rychle rostou

Zatímco průměrná daňová zátěž v EU v roce 2002 dosáhla 40,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v ČR to bylo 35,4 procenta. Pod unijním průměrem je všech deset nových zemí unie.

U většiny zemí jsou daně rozděleny rovnoměrně. Zhruba třetinu tvoří přímé daně, druhou daně nepřímé a třetí sociální a zdravotní pojištění. V ČR tvoří přímé daně jen čtvrtinu vybraných peněz.

Zato lidé platí rekordně vysoké sociální a zdravotní pojištění, které má v ČR na vybraných daních největší podíl ze všech 25 států unie. "Podobně jako v Německu a na Slovensku je podíl sociálních příspěvků největší, téměř 42 procent všech daní," uvádí na adresu ČR Eurostat.

Zatížení předloni snížilo celkem 16 zemí unie, a to především díky reformám u daní z příjmu a pojištění. Zátěž naopak vzrostla v osmi státech, přičemž nejvýraznější zvýšení zaznamenal úřad právě v ČR a také v Lucembursku.

Ekonomové upozorňují, že daně v ČR rostou i přes reformu veřejných financí. "Trend je v ČR přesně opačný než v Evropské unii, kde se daně snižují," řekl hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.

Vláda se sice rozhodla snížit daně firmám a rodinám, to se však plně projeví až v dalších letech. Naopak zvýšení spotřebních daní a DPH mělo na peněženky občanů dopad téměř okamžitý.

Největší daně v EU platí lidé a firmy ve Švédsku, kde státu odvádějí více než polovinu vydělaných peněz. Vysoká zátěž mezi 44 a 49 procenty HDP je také v Dánsku, Belgii, Finsku, Rakousku a Francii. Naopak menší daně než ČR nabízejí například Irsko, Slovensko, Malta, Kypr, Litva, Lotyšsko a Estonsko.