V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci loňského roku 3,47 milionu účastníků. Celkový objem peněz v těchto fondech činil 404,35 miliardy korun.

Původní smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie.

Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Ve druhém pilíři by si mohli povinně spořit jen ti bohatší, míní expert

Účastnické fondy v posledním čtvrtletí loňského roku 2018 zasáhl pokles na akciových i dluhopisových trzích. V průměru tak loni skončily konzervativní účastnické fondy se ztrátou 0,58 procenta, vyvážené fondy 3,78 procenta a dynamické 8,49 procenta.

Dlouhodobý celkový výnos těchto fondů za celou dobu jejich dosavadní existence nicméně zůstává kladný. Konzervativní fondy v průměru od založení zhodnotily peníze o 2,49 procenta, vyvážené o 7,65 procenta a dynamické o 17,37 procenta.

Veřejný systém skončil v přebytku

Doplňkové penzijní spoření a jeho předchůdce penzijní připojištění představují v rámci penzijního systému takzvaný třetí pilíř. Druhý pilíř zrušila vláda Bohuslava Sobotky.

Veřejný důchodový systém – takzvaný první pilíř – skončil loni v přebytku. Na penze se vybralo zhruba o 22 miliard korun více, než se na ně vyplatilo. Příjmy činily téměř 445,5 miliardy, výdaje 423,5 miliardy korun.

Penzijní reformy
Čtěte více:
Zdroje jsou? Ano, v kapsách jiných lidí. Analytici cupují vládní studii o penzích
Česko velkou důchodovou reformu nepotřebuje, tvrdí vládní studie
Zámečník: Reformu penzí potřebujeme, ale tohle není reforma
Švédský historik: Penzijní reforma se u nás povedla, důležitá byla široká shoda
Kovanda: Reforma penzí musí být razantnější