Článek
Poslední z řady incidentů se podle investigativního portálu CORRECTIV odehrál koncem letošního února ve Wilhelmshafenu, kde byla na fregatě Rheinland-Pfalz náhodně objevena dvoucentimetrová prasklina v palivovém potrubí. Vedení německých ozbrojených sil předpokládá, že poškození bylo způsobeno úmyslně.
„V zásadě můžeme potvrdit, že bezpečnostní situace pro lodě v přístavech stejně jako pro plavidla ve výstavbě se kvůli několika podezřelým případům sabotáže změnila,“ řekl mluvčí Bundeswehru.
Případ byl v březnu nahlášen vyšetřovacím orgánům, ale vyšetřování bylo později pozastaveno, oznámilo státní zastupitelství v Oldenburgu. Nebylo možné zjistit, zda příčinou bylo úmyslné poškození, opotřebení materiálu nebo chyba výrobce, uvedl portál.
Další případ podezření ze sabotáže pochází z ledna 2025 z loděnice Blohm+Voss v hamburském přístavu. Na válečné lodi Emden bylo ve strojovně nalezeno několik kilogramů materiálu, který měl potenciál způsobit značné škody. Šlo o druh abrazivního písku, který se používá k čištění povrchů lodí, ale ve strojovně nemá co dělat.
Kriminalisté z Hamburku a tamní státní zastupitelství uvedli, že se pravděpodobně jedná o sabotáž. V souvislosti s incidentem byli zatčeni 37letý Rumun a 54letý Řek, o nichž se předpokládá, že v přístavu pracovali. Vyšetřování pokračuje.
Přeřezané kabely, vyjetý olej v pitné vodě
Podezřelých případů bylo loni víc: na jedné válečné lodi neznámý pachatel například přeřízl svazky elektrických kabelů, na jiné pak někdo zřejmě úmyslně nalil použitý olej do lodního systému pitné vody.
Západní bezpečnostní kruhy podezřívají ze sabotáží Rusko. Německo totiž považují za jeden z hlavních cílů ruských operací, jelikož Berlín je jedním z nejdůležitějších podporovatelů Ukrajiny bránící se ruské agresi.
Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) čili německá civilní kontrarozvědka a Spolkový úřad kriminální policie (BKA) varují před agenty „na jedno použití“, kteří by za podobnými sabotážemi mohli stát. Jde většinou o drobné zločince, které Rusové rekrutují prostřednictvím sociálních sítí. Za své „služby“ dostávají tito „jednorázoví agenti“ většinou několik stovek eur. Za větší zakázky zahrnující sabotáž důležitějšího vojenského vybavení se nabízejí částky dosahující desítek tisíc eur, přičemž za ty největší se platí v kryptoměnách.
