Připojit se k ní do konce loňského roku mohli lidé, kteří si po 1. listopadu 2008 koupili auto značky Volkswagen, Audi, Škoda či Seat s motorem typu EA 189 o objemu 1,2 litru, 1,6 nebo dva litry.

Podmínkou bylo, že jejich vůz automobilky svolaly k úpravě a majitelé se už s koncernem nesoudí individuálně. V tomto případě žaloba podle Volkswagenu nemá šanci na úspěch.

Problémy s upraveným softwarem na měření emisí neřeší jen Volkswagen, ale i další evropské automobilky, například francouzský Renault, německý Daimler nebo italsko-americká automobilka Fiat Chrysler.

Podle aktuálních informací automobilka Fiat Chrysler zaplatí ve Spojených státech zhruba 800 milionů dolarů (17,8 miliardy Kč) za urovnání obvinění, že používala nezákonný software k manipulaci s testy emisí u naftových vozů. Vyplývá to ze soudních dokumentů, na které se odvolává agentura Reuters. Téměř polovinu částky zaplatí automobilka na pokutách americkému ministerstvu spravedlnosti. Urovnání ale podle dokumentů zahrnuje například i odškodnění majitelů aut ve výši až 280 milionů dolarů a poskytnutí dodatečných záruk na auta v hodnotě 100 milionů dolarů.

Žaloby bez jasné právní úpravy

V Česku jsou rovněž podávány v rámci dieselgate žaloby. Ovšem bez toho, že by právní úprava hromadných žalob existovala. „Hlavním problematickým aspektem v Česku je již samotná forma, jakou je odškodnění v České republice vymáháno. Vláda sice připravuje nový zákon o hromadných žalobách, jehož věcný záměr byl schválen loni v dubnu, hromadné žaloby však český právní řád doposud vůbec nezná. Kolektivní vymáhání nároků v pravém slova smyslu je tedy zatím procesně vyloučené,“ sdělila Právu advokátka Nikol Ullmann.

K takzvané společné žalobě se přidali prostřednictvím společnosti SafeDiesel a Dieselgate zhruba tři tisíce českých klientů. Soud by ji měl začít projednávat v první polovině letošního roku. Zahájení projednání je podmíněno zaplacením soudního poplatku ze strany zmíněných společností. Společnosti Volkswagen či Škoda Auto opakovaně uvedly, že českým klientům žádná škoda nevznikla.

„Problém neexistujícího procesního nástroje pro tzv. hromadné vymáhání neřeší v Česku ani konstrukce, kdy žalobci v této kauze zvolili komisionářskou smlouvu jako prostředek k hromadnému vymáhání. To, že komisionářskou smlouvu nelze využít pro podání žaloby, potvrdil ve své judikatuře i Nejvyšší soud ČR,“ dodala Ullmann.
Ta od začátku sporu upozorňuje i na to, že je otázkou, zda vůbec nějaký právní nárok na vymáhání škody v České republice existuje.