Článek
Vláda se rozhodla od nadcházející středy do konce měsíce regulovat marži distributorů pohonných hmot na výši 2,50 koruny za litr. Rovněž klesne spotřební daň na naftu, s DPH o 2,35 koruny za litr. O kolik by mohly klesnout ceny benzínu i nafty?
Kdybychom vycházeli z dnešních nákupních cen, které se vypočítávají podle jasného vzorce ministerstva financí, tak by cena byla 46,40 koruny. Každý den se to bude odvíjet od zprůměrovaného výpočtu z cen na trhu.
Když jsme hledali vhodné opatření, jasně jsme řekli, že budeme postupovat s rozvahou a museli jsme to vyvažovat z několika úhlů pohledu.
Za prvé, abychom měli dostatek pohonných hmot. Za druhé, aby to bylo v přijatelných cenových relacích, které odpovídají středoevropskému trhu. Také aby to mělo vyvážený dopad na řidiče z řad domácností i ty profesionální, například při zásobování, pro firmy a podniky.
A aby byl rozumný dopad na státní rozpočet a současně to bylo v souladu s požadavky Evropské unie, tedy aby se do věci nevnášel chaos a nešlo o nepředvídatelné kroky, které udělaly některé země okolo nás.
Toto všechno jsme diskutovali s odborníky a rovněž na úrovni Unie. Přistoupili jsme k řešení, které se v dané chvíli zdá nejoptimálnější. Oceňuji práci ministerstva financí, které to připravilo profesionálně a ve správném načasování.
Byla možná i jiná opatření? Proč jste nakonec rozhodli o zastropování marží a snížení spotřební daně?
Zvažovali jsme všechna možná opatření, ale toto je s ohledem na nutnost vyvážit všechny vlivy velmi rozumné.
Na evropské radě pro energetiku tento týden byla dost živá debata. Některé státy zvolily nepředvídatelné kroky, které se nekonzultovaly s ostatními zeměmi, a pak dochází k tomu, že začne fungovat takzvaná naftová nebo benzinová turistika, kdy lidé z okolních států přijíždějí čerpat levněji a vysychají čerpací stanice.
Začíná to silně připomínat chaotický rok 2022 po napadení Ukrajiny, když si každá země dělala, co chtěla.
Váš plán v Radě Evropské unie prošel?
My jsme usilovali o to, aby naše opatření mělo pozitivní dopad na domácí prostředí a současně nerozhodilo středoevropský trh, což se nám podařilo.
Záměr, který jsme prezentovali, byl přijat velmi pozitivně, mimo jiné jsme se tam shodli například s Německem.
Naopak zněla kritika nepředvídatelných kroků některých zemí. Třeba toho, když někde dojde ke skokovému poklesu daně z přidané hodnoty, jako v Polsku, aniž by byly upozorněny ostatní státy.
Kritizovaly se i dvojí ceny pro domácí a zahraniční spotřebitele a omezené možnosti tankování, které mají na Slovensku.
My jsme navíc opatření oznámili s dostatečným předstihem několika dní.
Kdo bude marže kontrolovat a co hrozí provozovateli, když nařízení poruší?
Cenu bude každý den stanovovat ministerstvo financí s tím, že na to má speciální vzorec vycházející z velkoobchodních cen pohonných hmot a burzy. To se zprůměruje a každý den bude naprosto férová cena.
K tomu se připočte maximální přirážka ve výši 2,50 koruny a všichni zákazníci uvidí, jaký je pro ten den maximální cena na trhu. Tím pádem si to budou moci jednoduše kontrolovat.
Pokud to někdo dodržovat nebude, zasáhne ministerstvo financí a udělí pokutu až jeden milion korun.
Jak vysoké marže mají provozovatelé čerpacích stanic podle vašich dat teď?
Jsou na různé úrovni. Jinak to vypočítávali velcí hráči a jinak ti menší.
Opatření jsme konzultovali nejen na evropské úrovni, ale i se státní společností Čepro a setkali jsme se se všemi hlavními hráči na českém trhu. Ti nám řekli, že marže mezi dvěma a třemi korunami je pro ně přijatelná a dá se s ní v dané chvíli bez problémů fungovat.
Neudělali jsme tedy žádný neuvážený krok, který by jim zlikvidoval byznys. Někdo může říct, že u dálnice má vyšší náklady, ale zase nepochybně má nižší náklady na jiných čerpacích stanicích.
Je naprosto mimořádné období a my jsme se snažili postupovat korektně vůči všem, aby i na provozovatele čerpacích stanic byl dopad, který je nezničí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před týdnem vyzval velké prodejce, aby snížili ceny u dálnic, a to se stalo. Myslíte si, že to bylo důsledkem jeho apelu, nebo to byla reakce na vývoj velkoobchodních cen?
Musíme jít cestou jak apelu, tak i legislativní cestou. Vláda může svým prohlášením částečně krátkodobě něco ovlivnit a musím říct, že část provozovatelů skutečně reagovala. Apel ale z dlouhodobého hlediska nestačí.
Ceny nafty tento týden přestaly překotně růst. Znamená to, že průměrná cena padesáti korun za litr nafty nepřijde?
Těžko říct. Nikdo nemá věšteckou kouli a každé vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa má na ceny na burzách okamžitý vliv.
Nemůžeme se spoléhat na to, že se situace sama o sobě uklidní. Na druhé straně nemůžeme ani podlehnout tomu, když nám například opozice říká, abychom okamžitě snížili spotřební daň. To dává smysl pouze ve chvíli, kdy se zastropují marže.
Kdybychom šli podle doporučení opozice, přišlo by to stát na nemalé prostředky na výpadku příjmů, ale ve finále by se to vůbec neprojevilo v cenách pro spotřebitele, protože by si to provozovatelé schovali do svých marží.
Jaký dopad budou mít vysoké ceny, zejména nafty, kvůli válce v Íránu, na ekonomiku a inflaci?
Musíme se na to dívat z krátkodobého a dlouhodobého pohledu. To, co jsme teď přijali, je protiinflační opatření. Mimo jiné je vidět, že i krok, kterým jsme od ledna zbavili spotřebitele i firmy takzvané zelené daně, tedy poplatku za obnovitelné zdroje, měl jednoznačně protiinflační dopad. Inflace díky snížení cen energií za první dva měsíce vypadá velmi dobře.
Jak to bude vypadat dlouhodobě, je těžké předvídat. Pokud by konflikt v Íránu trval delší dobu, bude to mít negativní dopad na růst cen, nehledě na to, jaká opatření jednotlivé země zavedou.
Slíbili jsme občanům i firmám, že nedopustíme, aby nastala situace podobná té v roce 2022, kdy jsme patřili mezi země s nejvyššími cenami energií. A to dodržujeme. Když se podíváte na energetickou inflaci za první tři měsíce, jsme mezi třemi nejlepšími zeměmi v celé Evropské unii.
Nehraje krize, kdy je z Blízkého východu zablokován nejen vývoz ropy a nafty, ale i zkapalněného plynu LNG, do karet obnovitelným zdrojům? Dodavatelé v Česku už zdražují plyn.
Nemyslím si, že by jim to hrálo do karet. Spíše to hraje do karet těm, kdo říkají – a my se mezi ně řadíme –, že energetiku potřebujeme řídit nikoliv ideologicky a politicky, nýbrž na úrovni fyziky, logistiky a ekonomiky.
Samozřejmě i s ohledem na předmětné geopolitické tlaky. Musíme diverzifikovat zdroje, zajistit energetickou bezpečnost a nenechat se ovlivňovat ideology.
Opatření k cenám paliv má podle ministryně financí Aleny Schillerové mít na příjmy státu dopad asi 800 milionů korun. Uvažovali jste kvůli krizi na Blízkém východě o navýšení schodku státního rozpočtu?
V tuto chvíli o tom neuvažujeme. Pokud to bude krátkodobá záležitost, dokážeme peníze ušetřit někde jinde.
Je ale pravda, že při všech těch opatřeních, která je nutné podnikat v přesnou a pravou chvíli, musíme sledovat i dopad do státního rozpočtu. Kdyby to trvalo dlouho, tak musíme diskusi o státním rozpočtu otevřít.
Vláda rozhodla o uvolnění sto tisíc tun ropy z nouzových zásob, příčinou má být údržba na ropovodu TAL, odkud do Česka proudí ropa z italského Terstu přes německý Ingolstadt. Váš předchůdce Lukáš Vlček (STAN) to ale označil za nezodpovědné.
Bylo to racionální rozhodnutí, jinak by hrozil nedostatek pohonných hmot. Konzultovali jsme to pečlivě s provozovatelem ropovodů MERO, se státním distributorem Čepro i se Správou státních hmotných rezerv.
Důvodem skutečně byla plánovaná dlouhodobá údržba ropovodu TAL ve chvíli, kdy je vyšší poptávka. Hrozilo, že by rafinérie neměly dostatek ropy. Teď tedy nemáme nedostatek a ani eskalaci cen pohonných hmot.
Nerozumím reakci pana Vlčka, který prokázal, že nepochopil základní energetickou násobilku. Doporučuji mu, aby, než vypustí podobné nesmysly, se informoval, zavolal na MERO, Správu hmotných rezerv nebo na Čepro. Kdyby bylo po jeho, jsme teď na suchu.
Tento týden jste také oznámili miliardovou investici německého Daimleru Truck do továrny na nákladní auta u Chebu. Jak ji hodnotíte?
Mám z toho radost. Dokázali jsme, že i bez investičních pobídek umíme získávat věhlasné investory, protože Daimler Truck je prémiová značka.
V posledních čtyřech letech jsme si zvykli, že pokud sem přijde investor, musí být draze vykoupen. A obvykle ani nepřišel nový, ale spíše rozšířil svou investici někdo stávající, a to za obrovských dotací státu.
V tomto případě jsme poprvé použili státního developera SIRS, který skoupil pozemky, zasíťoval je a prodává je investorovi. Získáme prestižního investora, který zaměstná tisíc sto lidí. Bude to mít vysoce pozitivní dopad na celý region a budou z toho vyplývat nemalé příjmy pro Cheb.
Cením si toho zvláště proto, že se rozhodovalo mezi námi a Polskem. To nabídlo o něco lepší podmínky, a přesto se nakonec investor rozhodl pro Česko, zejména z důvodu profesionálního přístupu státu a určitých garancí vyplývajících z pozemků a toho, že budou už připravené, například energetické přípojky.
Nepůjde jen o další montovnu v Česku?
To je nesmysl. Jedná se o prestižní značku, která u nás bude vyrábět dvacet pět tisíc nákladních aut ročně.
Jedná se o nějakou podobně velkou nebo dokonce větší investici?
Ano, ale teď nechci zveřejňovat žádná jména. Každopádně cílem vlády nebude předhánět se v dotacích, ale vytvořit pro investory podmínky zajímavé z pohledu stability cen energií, stabilního trhu práce, kvalitních zaměstnanců a přijatelných daňových odpočtů, například odpisů.
Rozumím tomu, že někdy se dá i přihodit bonus navíc v podobě investiční pobídky v hotovosti. Ale naším cílem je nedělat to tak, že se nejdřív nabídnou gigantické pobídky a pak se teprve řeší to ostatní.
Není normální, abychom si kupovali firmy za jednotky nebo i více než deset miliard, jak tomu bylo v minulém období, a současně sem přicházely do nepředvídatelného prostředí s vysokými cenami energií.
Karel Havlíček
Někdejší podnikatel ve firmách Sindat, SinBio či ve výzkumném klastru Nanoprogress vstoupil do politiky před osmi lety.
Ve vládě ANO a ČSSD zasedl v roce 2019 ještě jako nestraník. Řídil ministerstvo průmyslu a obchodu.
Do ANO vstoupil o dva roky později. To už měl na starosti dvě ministerstva, když převzal i vedení resortu dopravy. Šéfem resortu průmyslu je i nyní ve třetí vládě Andreje Babiše.
V minulosti také působil v čele Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.


