Hlavní obsah

Česko s eurem dál váhá. Vláda termín přijetí zatím nestanoví

• Aktualizováno
Novinky, tov

Vláda ve středu přijala společné doporučení ministerstva financí a České národní banky (ČNB) nestanovit zatím cílové datum přijetí eura v Česku. Doporučení vychází z analýzy, která každý rok mapuje připravenost země k přijetí společné evropské měny.

Foto: Olivier Matthys, ČTK/AP

Euro v lednu oslaví dvacet let existence

Článek

Rozhodnutí vlády vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“.

Česko letos s největší pravděpodobností splní všechna maastrichtská konvergenční kritéria, kromě kritéria směnného kurzu, neboť se neúčastní příslušného mechanismu. Ve střednědobém výhledu pravděpodobně budou tato kritéria plněna i nadále.

Maastrichtská kritéria
Podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 %. Pokud je mírně vyšší, musí se snižovat.
Podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Pokud je dluh vyšší, musí se tomuto limitu postupně přibližovat.
Míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta.
Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací.
Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se nadměrně vychylovat mimo stanovené pásmo.

Vlastní připravenost země na přijetí eura se oproti předchozím letům zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky, uvádí materiál. V posledních letech se sice Česko pozvolna přibližuje ekonomické úrovni dalších zemí eurozóny, odstup u většiny klíčových ukazatelů, zejména pak cenové a mzdové úrovně, však zůstává značný. Nadále také přetrvávají významné rozdíly vůči eurozóně ve struktuře českého hospodářství.

„Vzhledem ke stárnutí populace není zcela dořešen problém dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí,” uvádí ve zprávě ministerstvo a ČNB.

Nejistota kolem výše závazků

Během posledních let se podoba institucí i pravidla eurozóny podstatným způsobem změnila a jednání o prohlubování integrace i nadále pokračují. V současnosti proto nelze spolehlivě odhadnout budoucí potenciální finanční i nefinanční závazky pro ČR spojené se vstupem do eurozóny.

Ministerstvo a ČNB proto dospěly k závěru, že zatím nebylo dosaženo takového pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu ČR do eurozóny.

Česko se k přijetí eura zavázalo v roce 2004. Vláda Mirka Topolánka se v letech 2007 až 2009 k euru stavěla vyhýbavě, termín pro přijetí nechtěl stanovit ani expremiér Petr Nečas. Kolem roku 2010 vypukla řecká dluhová krize, v roce 2011 bývalý prezident Václav Klaus navrhoval dokonce vyjednat výjimku z přijetí eura. Šéf bývalé soc. dem. vlády Bohuslav Sobotka Právu v roce 2016 řekl, Česko bude schopné přijmout euro za pět až deset let, s ohledem na brexit by nemělo spěchat.

Euro v lednu oslaví dvacet let existence. Společnou evropskou měnu používá 19 z 28 členských zemí EU. Naposledy jej zavedla v roce 2015 Litva.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám