„Česká republika zůstává podle Světového ekonomického fóra v hodnocení konkurenceschopnosti ekonomiky na 31. místě, ale v pohledu výkonnosti veřejného sektoru je až na 100. místě ze 137 posuzovaných zemí,“ konstatoval v červenci při svém vystoupení v Senátu prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miroslav Kala.

Přitom podle ekonomů počet státních zaměstnanců neustále roste a zdaleka nejde jenom o potřebné učitele či policisty. Loni stát platil 445 tisíc osob, letos má podle plánů v rozpočtu přibýt dalších 8500 státních zaměstnanců.

Příprava výstavby liniových staveb u nás trvá déle než 13 roků, v Polsku necelých pět

„Veřejný sektor je v současné době brzdou rozvoje společnosti,“ konstatoval Kala. Pověstnou špičkou ledovce je podle něj délka vyšetřování a soudních řízení nebo i desítky let trvající přípravy výstavby klíčových dálnic.

Stát není schopen realizovat výstavbu liniových staveb, energetických projektů, nedokáže stimulovat a podporovat dostatečnou nabídku bytů, ani řádně a včas vybrat firmu pro výběr mýta a provozování mýtného systému. Mezi vleklé problémy patří také čerpání z evropských fondů. Podle Kaly to úzce souvisí i s tím, že stát neumí čelit silným zájmovým skupinám.

Dálnice nejsou, mýto je drahé

NKÚ se proto dlouhodobě pokouší zkonkretizovat a analyzovat hlavní problémy ve správě státu a fungování veřejného sektoru. Své závěry kontrolní úřad shrnul ve své výroční zprávě, kterou mají nyní k dispozici také ministři, poslanci a senátoři.

NKÚ se například podrobně věnoval přípravě výstavby dálnic. Upozornil na to, že v ČR příprava výstavby některých liniových staveb trvá déle než 13 let. V sousedním Polsku je to méně než pět roků. „To je doklad, že v něčem máme problém, systémový problém,“ řekl senátorům Kala.

V letech 2011 až 2017 bylo podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu ročně zprovozněno průměrně 16 kilometrů dálnic, zatímco v letech 2006 až 2010 to bylo v průměru 56 kilometrů. Do roku 2020 je podle odborníků reálné zprovoznit 52 kilometrů dálnic, což je v průměru opět pouze 17 kilometrů ročně místo plánovaných 25 km. Pozitivní zprávou ale je, že v letech 2008 až 2012 stál kilometr dálnice 340 miliónů Kč, kdežto v letech 2013 až 2017 to bylo v průměru 152 miliónů.

Dálnicemi ale potíže ve státní a veřejné správě nekončí. Závažný je podle zjištění kontrolorů i stav při zavádění informačních technologií. V ČR existuje 7700 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo 110 miliard a na jejich provoz je ročně vynakládáno dalších 25 miliard. V roce 2017 dosáhly výdaje na informační technologie jenom u ministerstev téměř 13 miliard Kč, skutečná výše výdajů je však ještě vyšší.

Konkrétním projektem založeným na informačních technologiích je výběr mýta. Úřad dlouhodobě upozorňuje na vysokou provozní nákladovost systému, která dosahovala přibližně 31 procent, bez započtení nákladů na pořízení pak 24 procent. Pro srovnání: v Rakousku, které provozuje obdobný systém, dosahují nákladovosti 12 procent, ale nabídky z výběrového řízení ukazují, že systém lze vybudovat a provozovat s nákladovostí okolo deseti procent.

Cenová džungle ve zdravotnictví

Mírně řečeno značný nepořádek panuje i v nákupech zdravotnického vybavení, léčiv a dalšího materiálu ve fakultních nemocnicích, jejichž roční náklady se pohybují od 2,5 miliardy do 7,7 miliardy korun.

Úřadem zkontrolované nemocnice nakoupily jen v letech 2014 až 2016 léčiva za více než 5,5 miliardy Kč bez zadávacího řízení, často formou nákupu přímo od výrobců či distributorů.

Mnohdy i bez jakéhokoliv smlouvy, jen na základě objednávek. Poskytování různých výhod či bonusů patří k zavedeným obchodním praktikám a lze je považovat za šedou zónu českého zdravotnictví, upozorňuje v této souvislosti zpráva NKÚ.

Uzavírání individuálních smluv při nákupu léků a zdravotnických prostředků způsobuje velké cenové rozdíly. Nemocnice nakupují shodné léky za ceny s rozdílem i 33 tisíc Kč za jedno balení, takže jedno velké balení téhož léku stálo v jedné nemocnici 95 tisíc Kč, zatímco ve druhé téměř 130 tisíc Kč.

„Je běžná praxe, že stejný dodavatel prodává tentýž lék do různých fakultních nemocnic za velice rozdílné ceny,“ upozornil senátory Kala.