Článek
Srdcem venezuelské obranné architektury byla podle portálu Zona Militar síť radarů dodaných společností China Electronics Technology Group, včetně trojrozměrných sledovacích systémů JYL-1 a VHF radaru JY-27, které Čína propagovala jako „lovce nenápadných letadel“.
Americká armáda hned na počátku operace „Absolutní odhodlání“ vyřadila z provozu čínské senzory intenzivním elektronickým rušením, čímž venezuelský systém protivzdušné obrany ztratil možnost včasného varování.
K tomu se přidal masivní výpadek proudu v rozsáhlých oblastech Venezuely, který ochromil schopnosti venezuelského velení. O to vše se postaraly americké letouny EA-18G Growler, které nad Venezuelu startovaly z největší letadlové lodi světa USS Gerald R. Ford.
Neutralizace čínských radarů podle Zona Militar zabránila venezuelské armádě i jejím ruským poradcům v jakémkoli využití protiletadlových systémů s delším dosahem, včetně ruských komplexů S-300V a Buk-M2, které si Venezuela pořídila ještě za vlády Madurova předchůdce, autoritářského prezidenta Huga Cháveze.
Bez funkčních datových spojení ale byly venezuelské protiletadlové jednotky odříznuty od centrálního velení, což způsobilo, že americké síly dosáhly „totální vzdušné převahy“ během několika minut a mohly udeřit na protiletecké síly. Drtivá většina ruských buků i „třístovek“ včetně skladů příslušné munice byla zničena, aniž dokázala vypálit jedinou ránu.
Ztráta kontroly nad vzdušným prostorem a chybějící spojení měla okamžitý dopad na venezuelské pozemní síly, zejména ty v oblastech obklopujících operační zóny amerických jednotek. Američané tak mohli nasadit vrtulníky MH-60M Black Hawk, MH-47G Chinook a letouny MV-22 Osprey. Podle oficiálního prohlášení Spojených států byl při operaci ve Venezuele zasažen pouze jeden vrtulník, ale ten se dokázal bez větších problémů vrátit na místo vzletu.
Madura sledovaly sentinely
Do akce šly také americké letouny F-35, které zničily páteř venezuelského letectva – ruské stroje Suchoj Su-30 a americké F-16 získané v 80. letech minulého století. Stíhačky amerického námořnictva přitom podporovaly F/A-18 Hornet, které rovněž startovaly z USS Gerald R. Ford.
Samostatnou kapitolou je pak podle magazínu Newsweek nasazení amerických „neviditelných“ dronů RQ-170 Sentinel, tajné bezpilotní průzkumné platformy amerického letectva, které se Washington zatím zdráhá oficiálně potvrdit.
Podle dostupných informací se sentinely ve službách americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) zaměřily na „trvalý dohled“ nad Madurovou rezidencí v Caracasu a všemi místy, kde se venezuelský vůdce pohyboval a zejména nocoval. Newsweek přirovnal shromažďování informací o Madurovi k akci, při níž byl zabit Usáma bin Ládin v Pákistánu v roce 2011. I tehdy americké síly spoléhaly na trvalé tajné sledování komplexu, kde se teroristický vůdce i se svou rodinou ukrýval.
„Neviditelný“ dron RQ-170 Sentinel
RQ-170 Sentinel je podzvukový, proudový, neozbrojený, bezpilotní letoun typu „samokřídlo“ určený pro tajné zpravodajské, sledovací a průzkumné mise.
Vyvinula ho firma Lockheed Martin a od roku 2007 ho používá letectvo USA, například pro plnění úkolů zadaných Ústřední zpravodajskou službou (CIA)
Pracuje v režimu úplné kontroly emisí, což mu umožňuje shromažďovat signály a elektronické informace a zároveň minimalizovat detekovatelnost radarovým a infračerveným zářením a vyhýbat se odhalení jeho polohy.
Letouny RQ-170 byly použity například v Afghánistánu v rámci operace Trvalá svoboda. Létaly i nad Pákistánem a Íránem a jimi dodané informace pomohly zlikvidovat teroristického vůdce Usámu bin Ládina.
Írán tvrdí, že se mu jeden sentinel podařilo v roce 2011 „zajmout“ poté, co vstoupil do íránského vzdušného prostoru.
Flotila sentinelů, které má americké letectvo k dispozici, čítá údajně až 30 strojů.
Dron RQ-170 Sentinel na animaci firmy Lokheed Martin