Článek
To, že SynBiol do svěřenského fondu vkládat nebude, řekl nedávno v rozhovoru pro Deník.cz.
Právníci, které Novinky oslovily, upozorňují, že SynBiol funguje jinak než na potravinářství a zemědělství zaměřený Agrofert. Marie Zámečníková z Právnické fakulty Masarykovy univerzity je přesvědčená, že i v tomto případě se o střet zájmů jedná, „ale podle současného zákona o střetu zájmů ho není možné nijak postihovat“. Zákon je podle ní špatně napsaný.
O tom, že Babišův zdravotnický byznys je méně viditelný, ale riziko střetu zájmů je v něm vysoké, píše také investigativní projekt spolku Hlídač státu Pastvina.
Podle Bohumila Havla z katedry obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je ale zdravotnická část Babišova byznysu menším problémem než Agrofert: „Peníze z veřejného zdravotního pojištění se přidělují všem poskytovatelům péče podle stejného klíče. O penězích se tedy nerozhoduje pro jednu konkrétní firmu, jako třeba u dotací. A to je ten rozdíl.“
Peníze ze zdravotního pojištění
K jádru skupiny SynBiol patří například firmy FutureLife a ISCARE, které zastřešují síť klinik asistované reprodukce. Tyto služby jsou z velké části hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Podmínky, za kterých pojišťovny léčbu neplodnosti hradí, přitom ovlivňuje stát, respektive ministerstvo zdravotnictví, v jehož čele je staronový ministr za ANO Adam Vojtěch.
Týká se to například počtu hrazených cyklů asistované reprodukce nebo věkové hranice žen, do které se léčba proplácí. Jakékoli změny těchto pravidel tak mohou mít přímý dopad na hospodaření těchto klinik.