Vláda jasná není, ale už se rodí rozpočet

„Rodí se rozpočet pro vládu, která v současnosti nejenže neexistuje, ale u níž není jasné, které strany ji budou nakonec tvořit či zda nakonec nebude s rozpočtem pracovat vláda úřednická,“ poznamenal finanční poradce František Macháček.

Zatím se počítá s rozpočtovým schodkem 50 miliard korun, jak to odpovídá schváleným střednědobým výdajovým rámcům.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí v demisi Alena Schillerová (ANO) proklamují, že se budou snažit o minimální deficit. Jednotlivá ministerstva ale už nyní požadují dalších zhruba 130 miliard korun.

„Jedná se o první nástřel,“ řekl Právu hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Takže se bude upravovat, nejdříve podle skutečných možností státní kasy, pak podle politických priorit, které budou mít vládní strany. Samozřejmě, pro budoucí vládu bude náročné rozpočet, na kterém by se nepodílela, následně korigovat,“ dodal.

Rozpočet na příští rok přitom počítá s řadou výdajů, které mohou být pro některé politické strany nestravitelné. „Nelze zapomínat na sliby, kterými při svých návštěvách krajů hýří Andrej Babiš. Nejde o drobné, ale o další desítky miliard,“ upozorňuje exministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Babišův kabinet také rozhodl o výrazném růstu důchodů i snížení jízdného pro seniory a studenty.

Do rozpočtu na příští rok bude mluvit poprvé i nově vzniklá nezávislá Národní rozpočtová rada a ta zatím vládě doporučila, aby skutečné výdaje byly nižší než plánované výdajové rámce. Vláda předpokládá, že by mohla utratit z rozpočtu státu a státních fondů maximálně 1,496 biliónu korun.

Rozpočet na příští rok se ale bude muset obejít bez původně plánovaných příjmů za třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb. Start této změny totiž zastavil ústavní soud. Novela zákona o EET teď míří na vládu a třetí a čtvrtá vlna mají společně naběhnout nejdříve v polovině příštího roku.

Tvůrci rozpočtu musí počítat i s tím, že má současně klesnout DPH u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodeje čepovaného piva – z 21 procent na deset. DPH u nealko nápojů a jídla by rovněž mohlo znovu klesnout. To vše má nezanedbatelné dopady do rozpočtových příjmů.

Experti připravující rozpočet naopak mohou počítat s tím, že kontrolní hlášení zavedené od ledna 2016 přinese další příjmy. Výnos daně z přidané hodnoty (DPH) se předloni zvýšil o 13,7 miliardy korun, loni o osm miliard a kontrolní hlášení by letos mělo přinést tři miliardy korun.

Elektronická evidence tržeb pak loni do rozpočtu podle dokumentu přispěla na inkasu DPH více než pěti miliardami korun a i letos by mohla pomoci zvýšit příjmy.

Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o 3,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2020 o 2,6 procenta. Nejbližší léta je tedy možné počítat s nárůstem výběru daní. Současný kabinet předpokládá, že jen na daních vybere v příštím roce 1,306 biliónu korun oproti letos očekávaným 1,250 biliónu.