Mimořádná valná hromada by se měla uskutečnit v první polovině letošního roku, ještě před řádnou valnou hromadou, která se pravidelně koná v červnu, řekl Šnobr. Ten je kritikem současného vedení ČEZ. Pokud by výstavbu měl platit samotný ČEZ, budou podle něj minoritní akcionáři poškozeni poklesem ceny akcií firmy.

Šnobr ve středu na Investičním fóru v Praze oznámil, že sdružuje akcionáře firmy s více než jedním procentem akcií. Na základě zákona o obchodních korporacích se jeho skupina akcionářů stala takzvaným kvalifikovaným akcionářem, který může mimo jiné po představenstvu firmy požadovat právě svolání mimořádné valné hromady. „Pokud to představenstvo neučiní, pak se obrátíme na soud,” řekl. „Lze od nás čekat velmi aktivistický přístup a obranu práv minoritních akcionářů," dodal.

Pokles ceny akcií o deset korun znamená pět miliard korun v tržní kapitalizaci ČEZMichal Šnobr, ekonom a zástupce minoritních akcionářů

„Každý akcionář má práva daná zákonem, v našem případě zákonem o obchodních korporacích, aby hájil své zájmy," reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.

Menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvádí, že zajistí přípravu nových jaderných bloků v potřebných termínech. Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v polovině prosince uvedl, že by bylo třeba, aby nová vláda rozhodla o investorovi nového dukovanského bloku a způsobu financování co nejdříve. Podle něj by bylo nejlépe, aby tato rozhodnutí padla v první polovině letošního roku.

Současné vedení ČEZ v čele s ředitelem Danielem Benešem ale také opakovaně prohlašuje, že bez státní účasti či záruk se firmě nové jaderné zdroje stavět nevyplatí. V roce 2014 právě z tohoto důvodu zrušil ČEZ rozběhnutý tendr na stavbu nových bloků v Temelíně.

Analytici jako jedno z možných řešení zmiňují rozdělení ČEZ na dvě firmy, kdy by tu část s jadernou energetikou vlastnil stát. K obdobnému dělení v posledních letech přistoupily některé velké energetické firmy v Německu.

Čeká se na politiky

Právě nejasnosti o způsobu financování rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje v ČR brzdí. Babiš ještě jako ministr financí ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měla financovat právě sama polostátní společnost ČEZ.

„Myslím si, že tato cesta průchodná je,” uvedl pak před Vánoci pro server Seznam Zprávy nový ministr průmyslu Tomáš Hüner (za ANO). Debata o způsobu financování se podle něj ještě uskuteční.

„Rád bych v této souvislosti pana ministra upozornil, že pokles ceny akcií o deset korun znamená pět miliard korun v tržní kapitalizaci ČEZ,” řekl ve středu Šnobr.

Kromě financování případného nového jaderného zdroje se chtějí akcionáři, které zastřešuje, vedení firmy ptát i na další záležitosti. Podle Šnobra se mimo jiné hodlají zaměřit na investice firmy v jihovýchodní Evropě nebo na vyvození manažerské odpovědnosti za problém se svary v Dukovanech.