Zhoršený výhled oznámilo španělské ministerstvo hospodářství jako součást rozpočtového plánu předloženého Evropské komisi, uvedl deník El País.

Ministerstvo zhoršení výhledu zdůvodňuje „mírným útlumem domácí poptávky, který pramení z negativních dopadů nejistoty spojené se současnou politickou situací v Katalánsku”. Státní tajemnice ministerstva Irene Garridová navíc upozornila, že pokračování krize či vyhlášení nezávislosti Katalánska by měly ještě výraznější ekonomické dopady.

Španělský premiér Mariano Rajoy v pondělním dopise varoval katalánského premiéra Carlese Puigdemonta, že „mimořádná hospodářská nejistota” ohrožuje blahobyt obyvatelstva. Upozornil, že v případě pokračování této nejistoty by se Katalánsko mohlo dostat do hospodářské recese. Tento region se přitom na celkovém ekonomickém výkonu Španělska podílí zhruba pětinou.

Firmy prchají z Katalánska

Španělský deník El País s odvoláním na ředitelku španělského obchodního rejstříku informoval, že kvůli nejistému vývoji v Katalánsku se rozhodlo přesunout své sídlo z tohoto autonomního regionu do jiné části Španělska už téměř 700 firem.

Od začátku měsíce, kdy se v Katalánsku konalo referendum o nezávislosti, ohlásily rozhodnutí přesunout sídlo jinam například velké finanční instituce Banco Sabadell a CaixaBank, distributor plynu a elektřiny Gas Natural, společnost Abertis nebo dvě divize španělské pobočky pojišťovny AXA.

Lavinu odchodů spustilo referendum o nezávislosti Katalánska, v němž se při třiačtyřicetiprocentní účasti většina hlasujících vyjádřila pro odtržení tohoto ekonomicky silného regionu od Španělska. Kromě nejistoty, zda katalánská vláda nezávislost opravdu vyhlásí, přispěl k přesunu firem i dekret španělské vlády, která jím 6. října přemístění sídel usnadnila. Díky dekretu nepotřebuje vedení firem k přesunu sídla souhlas valné hromady akcionářů.