Nejnižší minimální mzdu mají jednoznačně zaměstnanci na Ukrajině, kteří si vydělají v přepočtu 2 950 korun (113 eur). Následuje Albánie (161 eur) a Makedonie (195 eur).

Naopak nejvyšší minimální mzdu mají zaměstnanci v Rakousku, kde si vydělají v přepočtu 43 729 korun (1677 eur). Rakousko nemá stanovenou hranici minimální mzdy státem, ale jde o průměr nejnižších mezd, které udělují zaměstnavatelé zaměstnancům dobrovolně.

Zvýšení minimální mzdy z 11 tisíc na 12 200 korun schválila v pondělí vláda.   Podle premiéra Bohuslava Sobotky tak kabinet splnil svůj slib z programového prohlášení, v němž se zavázal, že minimální mzda dosáhne minimálně 40 procent průměrné mzdy. [celá zpráva]

Minimální mzda v regionu střední a východní Evropy
ZeměMinimální mzda (v eurech)
Ukrajina
113
Albánie161
Makedonie195
Srbsko247
Rusko278
Rumunsko322
Lotyšsko370
Litva380
Maďarsko411
Chorvatsko431
Slovensko435
Polsko455
Průměr regionu
461
Česko467*
Řecko684
Slovinsko805
Rakousko1677 (jde o průměr nejnižších mezd zaměstnanců)
Zdroj:Mazars CEE Tax Guide 2017
*od 2018

Srovnání v rámci regionu je orientační. Zatím totiž není jasné, zda a o kolik zvýší minimální mzdu i další země. Například na sousedním Slovensku ministerstvo sociálních věcí navrhlo nárůst minimální mzdy od ledna příštího roku na 480 eur z letošních 435 eur, tedy o 10,3 procenta.

Už dříve se pro výrazný růst minimální mzdy vyslovil premiér Robert Fico, podle něhož by nejnižší výdělek na Slovensku měl v roce 2019 přesáhnout hranici 500 eur.

Skokové zvyšování minimální mzdy v Česku kritizují zástupci podnikatelů, například Hospodářská komora ČR. „Zatímco v minulosti se minimální mzda zvyšovala zpravidla o cca 500 Kč, letos ji vláda zvýšila o 1 100 Kč a nyní chystá zvýšení o dalších 1 200 Kč od ledna 2018. Přitom zvyšování minimální mzdy paradoxně škodí právě zaměstnancům pobírajícím minimální mzdu,” uvedla v pondělí v prohlášení.

Odkazuje se přitom i na studii Vysoké školy ekonomické z roku 2015 sledující vliv minimální mzdy na zaměstnanost v ČR v letech 1996–2015. Vyplývá z ní, že zaměstnavatelé kvůli zvyšování minimální mzdy nejprve zkracují zaměstnancům úvazky a poté přistupují i k propouštění. Řada ekonomů oslovených Novinkami se obává, že razantní zvyšování minimální mzdy může ohrozit méně kvalifikovaná pracovní místa, protože firmy budou raději investovat do automatizace a robotizace provozů. [celá zpráva]