Vláda podpořila zvyšování věku odchodu do důchodu

„Reforma zajistí dnešním třicátníkům a čtyřicátníkům za jejich práci důstojné důchody. Kdybychom k ní nepřekročili, tak by systém časem zkolaboval. Schodek roste, a kdybychom nic neudělali, dosáhl by v roce 2050 až 350 miliard korun, což je pět procent hrubého domácího produktu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Reforma je podle něj prorodinná a sociální a garantuje lidem, že stráví v penzi v průměru 21,5 roku. Navíc podle něj zaručuje i další růst důchodů. Průměrná penze by tak v roce 2034 mohla dosáhnout 30 700 korun.

„Penzijní reforma se vypořádává s otázkou, jak zabezpečit systém, aby nevytvářel deficity,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož úřad reformu předložil. Podporuje podle něj mimo jiné rodiče, kteří se věnují výchově dětí, i ty, kdo pečují o své nemocné blízké. Narážel tím na zavedení fiktivního vyměřovacího základu ve výši průměrné mzdy, který se má u rodičů na rodičovské a pečující osoby aplikovat. Z něj se vypočítává výše penze.

Jurečka je podle svých slov připraven udělat v reformě nějaké změny ve Sněmovně, pokud by se koalice vrátila k jednání a předložila vlastní návrhy. Hnutí ANO přitom nedávno odmítlo v jednáních pokračovat.

I premiér Fiala zmínil, že by bylo dobré dosáhnout shody napříč stranami. „Na takovou dohodu ale potřebujete, aby i opozice, opoziční hnutí ANO v tomto případě, bylo připraveno k nějaké dohodě přistoupit a chovalo se alespoň trochu odpovědně. Toho jsme se bohužel nedočkali,“ řekl.

A ani ve Sněmovně se zřejmě nepodaří jednání obnovit. „Nebudeme nikdy souhlasit s prodloužením věku odchodu do důchodu nad 65 let, což je hlavním pilířem navrhovaných změn,“ řekla Novinkám předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Poslanci hnutí se podle ní pokusí poslance pětikoalice přesvědčit, že by měli tuto podobu reforma odmítnout.

„Ukázalo se, že odvaha téhle vládě rozhodně nechybí, zato opozici nechybí série výmluv,“ podotkl ministr vnitra Vít Rakušan. V dalších kolech vyjednávání je podle něj důležité nenahradit odpovědnou politiku bezbřehým populismem.

V návrhu reformy schválené vládou oproti původní verzi z připomínkového řízení přibyly dvě změny. Jednak budou moci lidé, kteří v práci trpí nadměrnou fyzickou zátěží, vibracemi nebo vysokým teplem či chladem, odcházet do penze až o pět let dříve, než bude jejich důchodový věk. Penze by se jim přitom oproti klasickým předčasným důchodům neměla krátit.

Pracujícím seniorům by se pak neměl nadále zvyšovat důchod za další odpracované období. Klesne však u nich sazba sociálního pojištění o 6,5 procenta. To by třeba u mzdy ve výši dvacet tisíc vedlo ke zvýšení příjmů o 1300 korun měsíčně. U čtyřicetitisícového příjmu má pak navýšení činit 2600 korun.

Podle návrhu by se měl mimo jiné důchodový věk postupně zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Každý rok by se přitom meziročně hranice mohla u většiny lidí zvýšit o dva měsíce. Lidé narození po roce 1981 by tak měli odcházet do penze po 67. roku života. V případě ročníku 1983 je to skoro 67,5 roku.

Stanovit se má minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy. Opatření má nahradit výchovné, které by zůstalo jen na třetí a další dítě.

Rodinný vyměřovací základ by se měl týkat i lidí pečujících o blízké osoby, které jsou těžce handicapované nebo nemocné. Od roku 2027 také budou moci manželé nebo registrovaní partneři rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali s účastí na pojištění.

Návrh musí ještě schválit poslanci a senátoři a podepsat prezident.